Učební osnovy

9. ročník

Dějepis

důsledky 1.světové války

Dotace učebního bloku:   12

komunismus v SSSR

Dotace učebního bloku:   12

1.republika a svět kolem ní

Dotace učebního bloku:   10

fašismus a nacismus

Dotace učebního bloku:   18

Studená válka

Dotace učebního bloku:   15

Moderní doba

Dotace učebního bloku:   5

Klíčové kompetence

Kompetence k učení

• 9. Podle svých zkušeností volí nejefektivnější metody a způsoby učení a vědomě je používá.
• 9. Vytváří optimální podmínky pro vlastní učení, pozná, kdy je vhodné spolupracovat a komunikovat a kdy se naopak izolovat, dodržuje psychohygienu učení.
• 9. Ovlivňuje postup výuky a učení tak, aby pro něj byly přínosné, aktivně žádá objasnění problému, zajímá se o alternativní zdroje informací.
• 9. Vysvětlí smysl toho, proč si osvojuje a zpracovává různé druhy poznatků a dovedností a jak by se daly využít v dalším studiu i v bůžném životě.
• 9. Vytváří plán dalšího zlepšení své práce, chybu nevnímá jako selhání, ale jako příležitost k hledání jiné cesty řešení.
• 9. Vytváří kritéria hodnocení, rozpozná vlastní pokrok či stagnaci.
• 9. Realisticky odhadne, zda jeho vědomosti nebo dovednosti dostačují pro plnění úkolu, sám rozpozná, co se potřebuje ještě doučit.
• 9. Pro své učení si samostatně zvolí cíle podle vlastních priorit (např. budoucí studium), přijme zodpovědnost za svou volbu.
• 9. Aktivně využívá různé zdroje informací, vyhodnotí a obhájí, který z použitých zdrojů je pro danou situaci nejvhodnější.

Kompetence k řešení problémů

• 9. Porozumí problému, pojmenuje ho, uvědomí si problém podle svých schopností, zkušeností a aktivně řeší problém, v případě nedostatku zkušeností (využívá) vyhledává potřebné informace směřující k cíli.
• 9. Dokáže si svou práci rozplánovat, aby stihl zadaný problém v daném termínu.
• 9. Umí rozpoznat, zda problém vyřešit správně, tj. porovná svůj výsledek s úkolem, který pojmenoval na počátku, v případě neúspěchu analyzuje svůj postup a hledá nové řešení.
• 9. Samostatně objektivně hodnotí výsledky práce.

Kompetence komunikativní

• 9. V textu, promluvě či jiném záznamu najde ty myšlenky a místa, které jsou vzhledem k zadanému úkolu klíčové, a stručně je shrne.
• 9. K tématu si z různých zdrojů vybere takové informace, které podle svého úsudku potřebuje k dalšímu řešení úkolu, porovná je s informacemi, které již měl k dispozici, a propojí je.
• 9. V různých zdrojích si ověřuje, zda jsou informace pravdivé, a připraví si argumenty pro zdůvodnění svého názoru na ně.
• 9. K získání a výměně informací účelně využije různé informační a komunikační prostředky a technologie, podle situace vybere a použije takový informační a komunikační prostředek nebo technologii, která nejlépe vyhovuje situaci a okolnostem.
• 9. Vyjadřuje se tak, aby mu ostatní rozuměli, používá pro to jednoznačná a výstižná pojmenování; pokud je to třeba, najde jiné výrazy, kterými ostatním lépe vysvětlí, co měl na mysli.
• 9. Při vyjadřování uspořádá informace logicky podle časových, místních, příčinných a dějových souvislostí.
• 9. Své sdělení vyjádří písemně uceleně, se souvislou stavbou vět, odstavců a celého textu, se zaměřením na věc i s ohledem na svého adresáta a záměr sdělení.
• 9. Rozlišuje, co chce sdělit, v jaké situaci to sděluje a komu to sděluje, a v závislosti na tom použije vhodné jazykové prostředky.

  Odliší, že má jinak mluvit na malé dítě, svého vrstevníka, dospělého, autoritu nebo například osobu s mentálním handicapem.

• 9. Mluví výrazně, aby sdělil smysl, tempo přizpůsobuje adresátovi i obsahu, ovládá mimiku i gesta.
• 9. Dává druhým lidem najevo, že jim naslouchá tím, že s nimi udržuje oční kontakt; svou mimikou dává najevo vstřícnost; verbálně i neverbálně dává najevo porozumění pro pocity druhého (přitakává).
• 9. Ujišťuje se, že druhému porozuměl tím, že klade mluvčímu doplňující otázky po smyslu sdělení.
• 9. Zaujme nesouhlasné nebo kritické stanovisko konstruktivním způsobem, svůj názor zdůvodní.
• 9. Rozpozná téma a cíl diskuse, odliší nápady a otázky, které k jádru věci nepatří, sám diskutuje k věci, srozumitelně sděluje a vysvětluje své myšlenky, postoje, argumenty.
• 9. Zamýšlí se nad názory a pohledy, které se liší se od jeho vlastních a různými způsoby vyjádří své názory, pocity a myšlenky; dívá se na věci z různých hledisek.
• 9. Když sděluje druhým své názory a pocity, jedná tak, aby je neurazil.

  Používá tzv. JÁ-SDĚLENÍ, kdy popisuje vlastní pocity a nepodsouvá vinu za vlastní pocity druhému - např.: "Jsem naštvaný, protože jsme se při práci ve skupině neustále překřikovali a nesplnili jsme díky tomu úkol." Na rozdíl od: "Naštvali mě ostatní, jak se při práci ve skupině neustále překřikovali, kvůli tomu jsme nesplnili zadaný úkol."

• 9. Obhajuje svůj názor asertivním způsobem (důrazně, ale slušně); předkládá konkrétní argumenty i proti většinovému mínění, je-li přesvědčen o jeho správnosti.
• 9. Pozná, když s ním chce někdo manipulovat a sám s druhými nemanipuluje.

Kompetence sociální a personální

• 9. Dodržuje zásady slušného a společenského chování, vhodně a taktně jedná přiměřeně situaci, umí najít své chyby, poučit se z nich a posiluje své silné stránky.
• 9. Vědomě ovládá své emoce, nevyvolává konflikty, umí předvídat možné situace, domýšlet důsledky chování a zodpovědně jednat, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty a mohl být hrdý na svou školu.
• 9. Toleruje rozdílnosti (sociálně slabí, hendikepovaní, etnické skupiny, různé somatotypy, atd.), zastane se hendikepovaných a vytváří podmínky pro rovnocennou spolupráci.
• 9. K úkolu vytváří kritéria toho, jak bude vypadat dobře odvedená práce.
• 9. Stanoví s ostatními časy pro splnění úkolů (harmonogram práce), v dlouhodobém úkolu hlídá mezičasy i závěrečný termín.
• 9. Reflektuje a hodnotí práci svého týmu, jednotlivců i sebe podle kritérií, která si skupina vytvořila ve fázi přípravy; podle potřeby projednává i další hlediska.
• 9. Zdržuje se posměšků nebo opovržení nad prací druhých, mluví o práci a jejím výsledku a nikoli o vlastnostech nebo povaze osoby.
• 9. Vyhodnotí klima v pracovní skupině, podílí se na rozdělení rolí, zvolí efektivní postup k dosažení cíle, je dostatečně flexibilní, konstruktivní, kreativní a motivuje skupinu k dosažení dobrého výsledku.
• 9. Je sebekritický a pěstuje zdravé sebevědomí, přijme kritiku, ustoupí ze svých stanovisek a přijme kompromis.

Kompetence občanské

• 9. Posuzuje a hodnotí jevy, procesy,události a problémy ve svém okolí z různých úhlů pohledu
• 9. Pravidla potřebná pro danou situaci v případě potřeby sám navrhuje, dokáže je vytvářet; ve sporu se dovolává pravidel.
• 9. Nepoužívá násilné řešení sporů, vyjedná smír, odmítá agresi proti sobě nebo proti třetí osobě, fyzickému i psychickému násilí ve škole, podle svých možností se mu postaví.
• 9. Aktivně přijímá a dodržuje zásady ekovýchovy; své nároky a potřeby posuzuje a snaží se omezovat z hlediska trvale udržitelného života.