Učební osnovy

9. ročník

Anglický jazyk - doplňovací

Klíčové kompetence

Kompetence k učení

• 9. Podle svých zkušeností volí nejefektivnější metody a způsoby učení a vědomě je používá.
• 9. Vytváří optimální podmínky pro vlastní učení, pozná, kdy je vhodné spolupracovat a komunikovat a kdy se naopak izolovat, dodržuje psychohygienu učení.
• 9. Vysvětlí smysl toho, proč si osvojuje a zpracovává různé druhy poznatků a dovedností a jak by se daly využít v dalším studiu i v bůžném životě.
• 9. Vytváří plán dalšího zlepšení své práce, chybu nevnímá jako selhání, ale jako příležitost k hledání jiné cesty řešení.
• 9. Vytváří kritéria hodnocení, rozpozná vlastní pokrok či stagnaci.
• 9. Realisticky odhadne, zda jeho vědomosti nebo dovednosti dostačují pro plnění úkolu, sám rozpozná, co se potřebuje ještě doučit.
• 9. Pro své učení si samostatně zvolí cíle podle vlastních priorit (např. budoucí studium), přijme zodpovědnost za svou volbu.
• 9. Aktivně využívá různé zdroje informací, vyhodnotí a obhájí, který z použitých zdrojů je pro danou situaci nejvhodnější.

Kompetence k řešení problémů

• 9. Porozumí problému, pojmenuje ho, uvědomí si problém podle svých schopností, zkušeností a aktivně řeší problém, v případě nedostatku zkušeností (využívá) vyhledává potřebné informace směřující k cíli.
• 9. Dokáže si svou práci rozplánovat, aby stihl zadaný problém v daném termínu.
• 9. Umí rozpoznat, zda problém vyřešit správně, tj. porovná svůj výsledek s úkolem, který pojmenoval na počátku, v případě neúspěchu analyzuje svůj postup a hledá nové řešení.
• 9. Samostatně objektivně hodnotí výsledky práce.

Kompetence komunikativní

• 9. V textu, promluvě či jiném záznamu najde ty myšlenky a místa, které jsou vzhledem k zadanému úkolu klíčové, a stručně je shrne.
• 9. K tématu si z různých zdrojů vybere takové informace, které podle svého úsudku potřebuje k dalšímu řešení úkolu, porovná je s informacemi, které již měl k dispozici, a propojí je.
• 9. V různých zdrojích si ověřuje, zda jsou informace pravdivé, a připraví si argumenty pro zdůvodnění svého názoru na ně.
• 9. K získání a výměně informací účelně využije různé informační a komunikační prostředky a technologie, podle situace vybere a použije takový informační a komunikační prostředek nebo technologii, která nejlépe vyhovuje situaci a okolnostem.
• 9. Vyjadřuje se tak, aby mu ostatní rozuměli, používá pro to jednoznačná a výstižná pojmenování; pokud je to třeba, najde jiné výrazy, kterými ostatním lépe vysvětlí, co měl na mysli.
• 9. Při vyjadřování uspořádá informace logicky podle časových, místních, příčinných a dějových souvislostí.
• 9. Své sdělení vyjádří písemně uceleně, se souvislou stavbou vět, odstavců a celého textu, se zaměřením na věc i s ohledem na svého adresáta a záměr sdělení.
• 9. Rozlišuje, co chce sdělit, v jaké situaci to sděluje a komu to sděluje, a v závislosti na tom použije vhodné jazykové prostředky.

  Odliší, že má jinak mluvit na malé dítě, svého vrstevníka, dospělého, autoritu nebo například osobu s mentálním handicapem.

• 9. Mluví výrazně, aby sdělil smysl, tempo přizpůsobuje adresátovi i obsahu, ovládá mimiku i gesta.
• 9. Dává druhým lidem najevo, že jim naslouchá tím, že s nimi udržuje oční kontakt; svou mimikou dává najevo vstřícnost; verbálně i neverbálně dává najevo porozumění pro pocity druhého (přitakává).
• 9. Naváže sám nový kontakt i s osobou, kterou dosud neznal, přizpůsobí se jejím možnostem komunikace.
• 9. Ujišťuje se, že druhému porozuměl tím, že klade mluvčímu doplňující otázky po smyslu sdělení.
• 9. Zaujme nesouhlasné nebo kritické stanovisko konstruktivním způsobem, svůj názor zdůvodní.
• 9. Rozpozná téma a cíl diskuse, odliší nápady a otázky, které k jádru věci nepatří, sám diskutuje k věci, srozumitelně sděluje a vysvětluje své myšlenky, postoje, argumenty.
• 9. Zamýšlí se nad názory a pohledy, které se liší se od jeho vlastních a různými způsoby vyjádří své názory, pocity a myšlenky; dívá se na věci z různých hledisek.
• 9. Když sděluje druhým své názory a pocity, jedná tak, aby je neurazil.

  Používá tzv. JÁ-SDĚLENÍ, kdy popisuje vlastní pocity a nepodsouvá vinu za vlastní pocity druhému - např.: "Jsem naštvaný, protože jsme se při práci ve skupině neustále překřikovali a nesplnili jsme díky tomu úkol." Na rozdíl od: "Naštvali mě ostatní, jak se při práci ve skupině neustále překřikovali, kvůli tomu jsme nesplnili zadaný úkol."

• 9. Obhajuje svůj názor asertivním způsobem (důrazně, ale slušně); předkládá konkrétní argumenty i proti většinovému mínění, je-li přesvědčen o jeho správnosti.
• 9. Pozná, když s ním chce někdo manipulovat a sám s druhými nemanipuluje.

Kompetence sociální a personální

• 9. Dodržuje zásady slušného a společenského chování, vhodně a taktně jedná přiměřeně situaci, umí najít své chyby, poučit se z nich a posiluje své silné stránky.
• 9. Vědomě ovládá své emoce, nevyvolává konflikty, umí předvídat možné situace, domýšlet důsledky chování a zodpovědně jednat, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty a mohl být hrdý na svou školu.
• 9. Toleruje rozdílnosti (sociálně slabí, hendikepovaní, etnické skupiny, různé somatotypy, atd.), zastane se hendikepovaných a vytváří podmínky pro rovnocennou spolupráci.
• 9. Stanoví s ostatními časy pro splnění úkolů (harmonogram práce), v dlouhodobém úkolu hlídá mezičasy i závěrečný termín.
• 9. Reflektuje a hodnotí práci svého týmu, jednotlivců i sebe podle kritérií, která si skupina vytvořila ve fázi přípravy; podle potřeby projednává i další hlediska.
• 9. Zdržuje se posměšků nebo opovržení nad prací druhých, mluví o práci a jejím výsledku a nikoli o vlastnostech nebo povaze osoby.
• 9. Vyhodnotí klima v pracovní skupině, podílí se na rozdělení rolí, zvolí efektivní postup k dosažení cíle, je dostatečně flexibilní, konstruktivní, kreativní a motivuje skupinu k dosažení dobrého výsledku.
• 9. Je sebekritický a pěstuje zdravé sebevědomí, přijme kritiku, ustoupí ze svých stanovisek a přijme kompromis.

Kompetence občanské

• 9. Posuzuje a hodnotí jevy, procesy,události a problémy ve svém okolí z různých úhlů pohledu
• 9. Pravidla potřebná pro danou situaci v případě potřeby sám navrhuje, dokáže je vytvářet; ve sporu se dovolává pravidel.
• 9. Nepoužívá násilné řešení sporů, vyjedná smír, odmítá agresi proti sobě nebo proti třetí osobě, fyzickému i psychickému násilí ve škole, podle svých možností se mu postaví.
• 9.Aktivně pomáhá slovem i činem potřebným spoluobčanům; zapojuje se do obecně prospěšných akcí na místní i širší úrovni
• 9. Samostatně posuzuje, zda už má dost informací, aby se mohl rozhodovat; zvažuje pro i proti v daném problému.
• 9. Při rozhodování o společných záležitostech hledá a prosazuje přijatelná řešení pro všechny; v diskuzi připomíná, že většinová vůle nemá ukřivdit názorové menšině.
• 9. Upevňuje svůj vztah k prostoru, ve kterém žije, v rámci evropské sounáležitosti i v globálním měřítku.

Kompetence pracovní

• 9. Naplánuje práci do jednotlivých kroků a obhájí ji.
• 9. Navrhne takové materiály, nástroje a postupy, které nejlépe odpovídají pracovnímu úkolu a připraví je.
• 9. Pracuje systematicky podle návodu a umí ho upravit podle konkrétních podmínek.
• 9. Pracuje úsporně, vyžaduje úspornou práci od ostatních (šetří materiál, elektrickou energii apod.).
• 9. Dodržuje bezpečnostní pravidla, pracuje tak, aby chránil zdraví své i ostatních.
• 9. Rozpozná kvalitní práci a dobře splněný úkol (podle zadání a předem stanovených kritérií); sám nebo ve spolupráci se spolužáky zhodnotí podle předem stanovených kritérií práci ostatních i vlastní práci.

  Žák sám vyhodnotí svůj plakát, který vytvořil, podle kritérií, ve kterých je přesně popsáno, jaké kvality má plakát a) nejlepší, b) přijatelný, c) nepřijatelný. Na základě vlastního hodnocení dle kritérií zjistí také to, co by mohl konkrétně udělat pro to, aby jeho plakát naplňoval kritéria pro nejlepší plakát.

• 9. Na základě hodnocení celé práce pojmenuje příčiny úspěchu i neúspěchu a navrhne úpravy.
• 9. Reálně odhadne své možnosti a vyhodnocuje, v jakých oborech lidského konání by mohl svůj zájem a své vlohy rozvíjet.

  Sestaví erb vlastních úspěchů, očekávání, možností; odhaduje předem některé své výkony a potom srovnává svůj odhad s reálnou situací (vybere si z několika úkolů různé náročnosti, při skupinové práci zvolí úkol podle svých schopností…). Zpracuje vlastní charakteristiku, podle analýzy charakteristik přiřadí vhodné osoby konkrétním činnostem.

• 9. Získává potřebné informace o případné budoucí profesi, posuzuje profese z různých hledisek a dokáže je vyhodnotit vzhledem ke svým předpokladům a možnostem.

  Vytvoří si obraz svého budoucího života - až mu bude 30 let (bydlení, rodina, zaměstnání,…), potom zjišťuje, co musí učinit pro zvolený způsob života, co již dělá nebo může dělat nyní, co v blízké budoucnosti. Sepíše pozitiva a negativa vybraných profesí (učitel, lékař, prodavač, řidič...) a porovná je vzhledem ke svým předpokladům.

• 9. Použije různé způsoby, jak se prezentovat na trhu práce.

  Napíše životopis v českém a jednom cizím jazyce, popíše vlastní klady a zápory.