Učební osnovy

8. ročník

Dějepis

Svět od pol. 17. století a v 18. století

Osvícenství a Velká francouzská revoluce

Česká společnost v době národního obrození

Svět a Habsburská monarchie v 2. pol. 19. stol.

Klíčové kompetence

Kompetence k učení

• 9. Vytváří optimální podmínky pro vlastní učení, pozná, kdy je vhodné spolupracovat a komunikovat a kdy se naopak izolovat, dodržuje psychohygienu učení.
• 9. Ovlivňuje postup výuky a učení tak, aby pro něj byly přínosné, aktivně žádá objasnění problému, zajímá se o alternativní zdroje informací.
• 9. Realisticky odhadne, zda jeho vědomosti nebo dovednosti dostačují pro plnění úkolu, sám rozpozná, co se potřebuje ještě doučit.
• 9. Aktivně využívá různé zdroje informací, vyhodnotí a obhájí, který z použitých zdrojů je pro danou situaci nejvhodnější. Pro své učení si samostatně zvolí cíle podle vlastních priorit (např. budoucí studium), přijme zodpovědnost za svou volbu.

Kompetence k řešení problémů

• 9. Porozumí problému, pojmenuje ho, uvědomí si problém podle svých schopností, zkušeností a aktivně řeší problém, v případě nedostatku zkušeností (využívá) vyhledává potřebné informace směřující k cíli.
• 9. Umí rozpoznat, zda problém vyřešil správně, tj. porovná svůj výsledek s úkolem, který pojmenoval na počátku, v případě neúspěchu analyzuje svůj postup a hledá nové řešení.

Kompetence komunikativní

• 9. K tématu si z různých zdrojů vybere takové informace, které podle svého úsudku potřebuje k dalšímu řešení úkolu, porovná je s informacemi, které již měl k dispozici, a propojí je.
• 9. V různých zdrojích si ověřuje, zda jsou informace pravdivé, a připraví si argumenty pro zdůvodnění svého názoru na ně.
• 9. Vyjadřuje se tak, aby mu ostatní rozuměli, používá pro to jednoznačná a výstižná pojmenování a k vyjádření používá grafických znázornění a symbolických prostředků.
• 9. Své sdělení vyjádří písemně uceleně, se souvislou stavbou vět, odstavců a celého textu, se zaměřením na věc i s ohledem na svého adresáta a záměr sdělení.
• 9. Rozlišuje, co chce sdělit, v jaké situaci to sděluje a komu to sděluje, a v závislosti na tom použije vhodné jazykové prostředky.

  Odliší, že má jinak mluvit na malé dítě, svého vrstevníka, dospělého, autoritu nebo například osobu s mentálním handicapem.

• 9. Mluví výrazně, aby sdělil smysl, tempo přizpůsobuje adresátovi i obsahu, ovládá mimiku i gesta.
• 9. Dává druhým lidem najevo, že jim naslouchá tím, že s nimi udržuje oční kontakt; svou mimikou dává najevo vstřícnost; verbálně i neverbálně dává najevo porozumění pro pocity druhého (přitakává).
• 9. Obhajuje svůj názor asertivním způsobem (důrazně, ale slušně); předkládá konkrétní argumenty i proti většinovému mínění, je-li přesvědčen o jeho správnosti.

Kompetence sociální a personální

• 9. Dodržuje zásady slušného a společenského chování, vhodně a taktně jedná přiměřeně situaci, umí najít své chyby, poučit se z nich a posiluje své silné stránky.
• 9. Vědomě ovládá své emoce, nevyvolává konflikty, umí předvídat možné situace, domýšlet důsledky chování a zodpovědně jednat, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty a mohl být hrdý na svou školu.

Kompetence občanské

• 9. Posuzuje a hodnotí jevy, procesy,události a problémy ve svém okolí z různých úhlů pohledu
• 9. Nepoužívá násilné řešení sporů, vyjedná smír, odmítá agresi proti sobě nebo proti třetí osobě, fyzickému i psychickému násilí ve škole, podle svých možností se mu postaví.