Učební osnovy

Jazyk a jazyková komunikace

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve vzdělávacím procesu, neboť dobré jazykové vzdělání a jazyková kultura patří k podstatným znakům všeobecné kulturnosti a vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí,  vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat a prosazovat výsledky svého poznávání.

Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje v oborech český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí.
Dovednosti získané ve výuce českého jazyka a literatury jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Osvojení a užívání českého jazyka jako jazyka mateřského v jeho mluvené i písemné podobě otevírá cestu k poznání a pochopení přírodních i společenských skutečností a duchovního bohatství minulosti i dneška. Vytváří se tak předpoklady k úspěšnému dorozumívání s lidmi tím, že učí interpretovat jejich vyjádření a reagovat na ně, učí však také porozumět sám sobě, své roli v různých komunikačních situacích, nalézt vlastní místo mezi vrstevníky i ve společnosti. Vede k formování hodnotové orientace a k citlivému a esteticky účinnému vnímání okolního světa i sebe sama.

V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), číst s porozuměním, kultivovaně psát a mluvit a rozhodovat se na základě přečteného i vnímaného textu. Žáci se učí výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity, rozumět různým typům textů, jež se vztahují k nejrůznějším situacím ve škole i mimo ni, analyzovat je a kriticky posuzovat jejich obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat a hodnotit také formální stránku textů a jejich výstavbu.
V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka a k poznávání a rozlišování jeho dalších forem. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvíjení potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy a jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání.

V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora i formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život.
Verbální i neverbální komunikace se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím Dramatické výchovy, zařazené jako doplňující obor vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
- pochopení  jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství
- pochopení jazyka jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání
- rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako potenciálního zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství
- vnímání a postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů
- zvládnutí pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace
- samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření
- získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama
- individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání

Společný evropský referenční rámec pro jazyky vymezuje kompetence komunikativní (lingvistické, sociolingvistické, pragmatické) a všeobecné (předpokládající znalost sociokulturního prostředí a reálií zemí, ve kterých se studovaným jazykem hovoří) jako cílové kompetence jazykové výuky.

Úroveň A2: Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho/jí bezprostředně týkají (např. základní informace o něm/ní a jeho/její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání). Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho/jejích nejnaléhavějších potřeb.

Úroveň A1: Rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž cílem je vyhovět konkrétním potřebám, a umí tyto výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a ostatní a klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a věcech, které vlastní, a na podobné otázky umí odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochoten mu/jí pomoci.

Český jazyk a literatura

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace
Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova, Literární výchova


Kvalita osvojení a užívání českého jazyka v oblastech Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova, Literární výchova ve výuce vede žáky k správnému užívání mluvené i písemné podoby mateřského jazyka. Vypovídá o úrovni všeobecné vzdělanosti žáka ZŠ, je nástrojem komunikace verbálními prostředky, schopnosti vyjadřovat své myšlenky a city. Ovládnutí jazykových prostředků češtiny je i základním předpokladem úspěšného vzdělávání v dalších oblastech, nejen při osvojování cizích jazyků.

Komunikační a slohová výchova vede žáky k osvojení žádoucí míry kvality, trvalosti a správnosti techniky čtení i psaní, k souvislému a kultivovanému vyjadřování v mluvené i písemné podobě, k dovednostem komunikovat v běžných životních situacích, k schopnostem vyjadřovat vlastní názory a vystupovat před lidmi

Jazyková výchova se zaměřuje na poznání bohatosti českého jazyka, jeho slovní zásoby a praktické užití základních pravidel stylistiky s praktickým zvládnutím pravidel českého pravopisu; též na praktické využití různých druhů slovníků, učebnic aj.

Literární výchova prostřednictvím četby podporuje a formuje emocionální zrání žáků, přibližuje jim mravní hodnoty, které ovlivňují způsoby jednání a rozhodování lidí. Přiměřeně k věku výuka směřuje k čtení s porozuměním a interpretaci textu. Tím se jim otvírá cesta k sebepoznání a k pozitivním životním motivacím. Žák získává prostředky k tomu, aby chápal literární díla v historii národní a evropské kultury a mohl se orientovat v různých formách slovesné tvorby současnosti a aby rozlišil hodnotnou literaturu od konzumní a manipulační. Součástí LV jsou čtenářské dílny, v jejichž rámci se rozvíjí vědomé čtenářství a je vytvářen kladný vztah žáků k vlastní četbě, čímž jsou motivováni k celoživotnímu vzdělávání.

Na základě zkušeností  z pilotního projektu pokračujeme ve výuce písma Comenia Script. Výuka obou typů písma - Comenia Script, kličkové psací písmo -   je realizována podle možností školy a zájmu rodičů.    

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru český jazyk a literatura se vyučuje od 1. do 9. ročníku ve třech na sebe navazujících obdobích:
1. období: 1. stupeň ZŠ 1. - 2. ročník
2. období: 3. - 5. ročník                                          

3. období 2. stupeň ZŠ 6. - 9. ročník

Realizace výuky
Výuka probíhá v kmenových třídách, školní knihovně, v počítačové učebně (výukové programy).

Hodnocení
Důraz na písemné i ústní vyjadřování, porozumění, orientaci v textu, dovednost aplikovat a aktivitu při vyučování. Součástí hodnocení je jak vypracování zadaných úkolů, tak i účast v projektech a soutěžích.

Žáci využívají výpočetní techniku. Ve výukových programech procvičují, na internetu vyhledávají a pracují s informacemi.

Výchovné a vzdělávací strategie, které v předmětu český jazyk směřují k utváření klíčových kompetencí.
Kompetence k učení
Plánujeme učení a hodnotíme žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat své úspěchy - vytváříme a pracujeme podle IVP.
Vedeme žáky k hodnocení svých výkonů.
Vedeme žáky k praktickému využití získaných vědomostí v ostatních předmětech i v běžném životě.
Umožňujeme žákům přístup k informačním zdrojům - knihovny, internet, encyklopedie, slovníky, tabule gramatických přehledů.
Zadáváme takové úkoly, při nichž vyhledávají, zpracovávají a vyhodnocují informace.

Kompetence k řešení problémů
Motivujeme žáky k samostatnému řešení daného problému.
Zadáváme úkoly k posílení schopnosti žáků využívat vlastních zkušeností a úsudku a úkoly umožňující volbu různých postupů.

Kompetence komunikativní
Do výuky vhodně zařazujeme prvky mediální a dramatické výchovy.
V rámci skupinové činnosti a práce na projektech vedeme žáky k prezentaci výsledků celé skupiny v roli mluvčího.

Kompetence sociální a personální
Vytváříme pravidla týmové práce - organizace, rozdělení rolí, spolupráce, ohleduplnost, úcta.
Uplatňujeme individuální přístup k žákům talentovaným,ale i k žákům s poruchami učení.
Posilujeme sebedůvěru žáků a jejich samostatný rozvoj.

Kompetence občanské
Vyžadujeme dodržování pravidel slušného a ohleduplného chování žáků ve škole, na školních akcích i v běžném životě.
Podporujeme pozitivní postoje k uměleckým dílům, kulturnímu dědictví a našim tradicím.
Aktivně zapojujeme žáky do kulturních akcí, soutěží, projektů ve škole i mimo ni.
Prostřednictvím modelových situací pomáháme žákům najít cestu v krizových životních situacích.
Vedeme žáky k respektování odlišných názorů ostatních.

Kompetence pracovní
Učíme žáky budovat systém, plánovat úkoly a pracovat na postupech jejich řešení.
Důsledně vyžadujeme a kontrolujeme dokončování úkolů v souladu se zadáním a v dohodnutém termínu.
U žáků rozvíjíme smysl pro povinnost.
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Anglický jazyk

Charakteristika předmětu

Výuka cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytuje živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa.
Osvojování cizích jazyků přispívá ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice.


Důraz je kladen na komunikační schopnosti žáků. Výuka směřuje k tomu, aby žáci byli schopni dorozumět se s cizincem v běžných situacích a hovořit s ním o jednoduchých tématech. Měli by rozumět čtenému textu na příslušné jazykové úrovni, stejně tak i poslechovým cvičením. Důležité je i poznávání reálií, kontakty s partnerskými školami a poznávací zájezdy.

Při práci je uplatňován diferencovaný přístup k žákům, důraz je kladen především na mluvený projev a dovednost dorozumět se. V psaném projevu jsou zohledněny specifické chyby. Individuálně se přistupuje i k závěrečnému hodnocení těchto žáků.

Při hodnocení klademe důraz zejména na ústní projev, aktivitu v hodinách, porozumění a orientaci v textu a dovednost aplikovat. Součástí hodnocení je i písemný projev a podíl zadaných a vypracovaných úkolů, stejně tak i iniciativa a práce na projektech.

Žáci využívají i prostředky výpočetní techniky, kde se učí prostřednictvím výukových programů a internetu vyhledávat a zpracovávat různé informace nebo tvořit projekty.



Výchovné a vzdělávací postupy pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Kompetence k učení
- Poskytujeme žákům přístup k mnoha informačním zdrojům, jako je např. internet, cizojazyčná beletrie a časopisy, výkladové slovníky, mapy, autentické materiály, prospekty, …
- Nabízíme řadu aktivačních metod ze kterých si žáci vybírají a využívají je pro efektivní učení, např. práci s textem, hledání ve slovníku, poslech autentického textu, kooperativní výuku, projektovou formu výuky, zpracování referátů, motivační hry, písně, …
- Zadáváme úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace
- Vedeme žáky k ověřování výsledků
- Umožňujeme setkání s rodilými mluvčími

Kompetence k řešení problémů
- Umožňujeme volný přístup k informačním zdrojům
- Klademe vhodné otázky
- Vedeme žáky k porovnávání a odvozování problémů, např. hledáním souvislostí, společných či rozdílných znaků reálií ČR a cizojazyčných zemí, k aplikaci stávajících jazykových pravidel pro vyvozování složitějších gramatických jevů
- Předkládáme dostatek spolehlivých informačních zdrojů o těchto zemích

Kompetence komunikativní
- Vytváříme dostatek příležitostí k mluvenému projevu prací ve dvojicích, skupinách, rozhovory v rolích, modelových situacích, tlumočením, prezentací výstupů projektů, …
- Vedeme žáky k výstižnému a souvislému projevu

Kompetence sociální a personální
- Vedeme žáky k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti
- Hodnotíme žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
- Pozitivně rozvíjíme sebedůvěru a vědomí vlastních schopností

Kompetence občanské
- Poskytujeme žákům dostatek modelových situací k prokázání praktických jazykových dovedností, např. při tlumočení, kontaktech s partnerskými školami, zpracování autentických materiálů o městě, naší republice, …
- Využíváme zkušenosti žáků z cestování
- Vedeme žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů
- Vedeme žáky ke vzájemnému naslouchání si

Kompetence pracovní
- Vedeme žáky k propojení jednotlivých jazykových znalostí a dovedností k praktickému ovládání jazyka tím, že např, vytvářejí pracovní listy, zpracovávají referáty, prezentují projekty, …
- Napomáháme při cestě ke správnému řešení a zohledňujeme rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků
- Vedeme žáky k tomu, aby byli schopni efektivně organizovat svou práci

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Německý jazyk

Charakteristika předmětu

Další cizí jazyk

je předmět, který vyučujeme v 8. a 9. ročníku v rozsahu 3 hodin týdně. Cílem je dosáhnout na konci 9. ročníku úrovně A1. To znamená, že žák rozumí známým každodenním výrazům a základním frázím, které dokáže používat. Umí představit sebe i ostatní a klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu. Na podobné otázky umí odpovídat a dokáže se jednoduchým způsobem domluvit.

Při práci je uplatňován diferencovaný přístup k žákům, důraz je kladen především na mluvený projev a dovednost dorozumět se. V psaném projevu jsou zohledněny specifické chyby. Individuálně se přistupuje i k závěrečnému hodnocení těchto žáků.

Při hodnocení klademe důraz zejména na ústní projev, aktivitu v hodinách, porozumění a orientaci v textu a dovednost aplikovat. Součástí hodnocení je i písemný projev a podíl zadaných a vypracovaných úkolů, stejně tak i iniciativa a práce na projektech.

Žáci využívají i prostředky výpočetní techniky, kde se učí prostřednictvím výukových programů a internetu vyhledávat a zpracovávat různé informace nebo tvořit projekty.


Výchovné a vzdělávací postupy pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Kompetence k učení
- Poskytujeme žákům přístup k mnoha informačním zdrojům, jako je např. internet, cizojazyčná beletrie a časopisy, výkladové slovníky, mapy, autentické materiály, prospekty, …
- Nabízíme řadu aktivačních metod ze kterých si žáci vybírají a využívají je pro efektivní učení, např. práci s textem, hledání ve slovníku, poslech autentického textu, kooperativní výuku, projektovou formu výuky,zpracování referátů, motivační hry, písně, …
- Zadáváme úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace
- Vedeme žáky k ověřování výsledků
- Umožňujeme setkání s rodilými mluvčími

Kompetence k řešení problémů
- Umožňujeme volný přístup k informačním zdrojům
- Klademe vhodné otázky
- Vedeme žáky k porovnávání a odvozování problémů, např. hledáním souvislostí, společných či rozdílných znaků reálií ČR a cizojazyčných zemí, k aplikaci stávajících jazykových pravidel pro vyvozování složitějších gramatických jevů
- Předkládáme dostatek spolehlivých informačních zdrojů o těchto zemích

Kompetence komunikativní
- Vytváříme dostatek příležitostí k mluvenému projevu prací ve dvojicích, skupinách, rozhovory v rolích, modelových situacích, tlumočením, prezentací výstupů projektů, …
- Vedeme žáky k výstižnému a souvislému projevu

Kompetence sociální a personální
- Vedeme žáky k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti
- Hodnotíme žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
- Pozitivně rozvíjíme sebedůvěru a vědomí vlastních schopností

Kompetence občanské
- Poskytujeme žákům dostatek modelových situací k prokázání praktických jazykových dovedností, např. při tlumočení, kontaktech s partnerskými školami, zpracování autentických materiálů o městě, naší republice, …
- Využíváme zkušenosti žáků z cestování
- Vedeme žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů
- Vedeme žáky ke vzájemnému naslouchání si

Kompetence pracovní
- Vedeme žáky k propojení jednotlivých jazykových znalostí a dovedností k praktickému ovládání jazyka tím, že např, vytvářejí pracovní listy, zpracovávají referáty, prezentují projekty, …
- Napomáháme při cestě ke správnému řešení a zohledňujeme rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků
- Vedeme žáky k tomu, aby byli schopni efektivně organizovat svou práci

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Matematika a její aplikace

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná celým základním vzděláváním od 1. do 9. ročníku a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium.

Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití.

Vzdělávací obsah oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tematické okruhy. V tematickém okruhu čísla a početní operace na prvním stupni, na který navazuje a dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci, algoritmické porozumění (proč je operace prováděna předloženým postupem) a významové porozumění (umět operaci propojit na reálné situace). Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných situací.

V dalším tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují a znázorňují geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah (resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací.

V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují se s jejich reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Tyto změny a závislosti žáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují a vyjadřují matematickým předpisem nebo je podle možností modelují s využitím vhodného počítačového software nebo grafických kalkulátorů. Zkoumání těchto závislostí směřuje k pochopení pojmu funkce.

Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a problémy, jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy. řešení logických úloh posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní.

Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky, což umožňuje přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji informací.

 

Matematika

Charakteristika předmětu

Obsahové vymezení-
- matematika je předmět, který je již svou podstatou zaměřen na rozvoj dovedností žáků, nikoliv znalostí a vědomostí.
Vzdělání v matematice je zaměřeno na:
• získávání početních dovedností
• užití matematiky v reálných situacích
• osvojení pojmů a matematických postupů
• rozvoj abstraktního a exaktního myšlení
• rozvoj logického a kritického usuzování

Formy a metody práce
Při hodinách matematiky jsou metody práce zaměřené především na samostatnou práci žáků (procvičování osvojených dovedností), na řešení problémů, na práci ve skupinách (řešení těžších úloh, projekty, přehledy algoritmů určité oblasti), počtářské soutěže, didaktické hry, využívání výukových programů - ICT, zapojení talentovaných žáků do celostátních matematických soutěží.
Výuka matematiky je možná podle metody Hejného v jednotlivých třídách ročníků. Metoda Hejného, která je nástrojem pro výuku matematiky, je i nástrojem pro rozvoj osobnosti žáka, pomáhá rozvíjet kreativitu, kritické myšlení a vnitřní motivaci.
Souvislost s ostatními předměty
Předmět matematika je úzce spjat s ostatními předměty jako je fyzika, zeměpis, chemie.
Fyzika – převody jednotek, rovnice.
Zeměpis – měřítko mapy, výpočty.
Chemie – řešení rovnic, převody jednotek


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků
Kompetence k učení
Učitel
o zařazuje metody, při kterých docházejí žáci k řešení a závěrům pokud možno sami
o vede žáky k plánování postupů a úkolů
o zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů
o zadává úkoly s využitím informačních a komunikačních technologií
o vede žáky k aplikaci znalostí v ostatních vyučovacích předmětech a reálném životě

Kompetence k řešení problému
Učitel
o pracuje s chybami žáka jako s příležitostí ukázat cestu ke správnému řešení
o vede žáky k ověřování výsledků

Kompetence komunikativní
Učitel
o vede žáky k užívání správné terminologie

Kompetence sociální a personální
Učitel
o pokud to jde, zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat
o vyžaduje dodržován pravidel slušného chování
o vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé
o umožňuje, aby žáci na základě jasných kritérií hodnotili svoji činnost nebo její výsledky
o se zajímá, jak vyhovuje žákům jeho způsob výuky

Předmět matematika je hodnocen na základě těchto kritérií:
1. dovednosti - umět učivo aplikovat
2. aktivita v hodinách - plnění zadaných úkolů
3. práce ve skupinách - začlenění ve skupině a přínos pro skupinu
4. znalosti - ovládnutí učiva

Způsob prověření znalostí a dovedností žáka je prováděn vzhldem k individuálním potřebám žáka.

Známkové kritérium vychází z klasifikačního řádu.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Finance a ekonomika

Charakteristika předmětu

Předmět ekonomika a finance je realizován v 9.ročníku v úzké návaznosti na učivo předmětu Výchova k občanství. V tomto předmětu jde především o seznámení a pochopení se základními ekonomickými a finančními pojmy a znalostmi, které mohou žákům pomoci při správě osobních financí a rodinného majetku.

 

Časové a organizační vymezení předmětu:

Předmět finance a ekonomika se bude učit vždy v jednom pololetí  v devátém ročníku s hodinovou dotací týdně.

 

Místo realizace a formy práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:

-kmenové třídy

-odborné učebny s interaktivní tabulí

-učebny VT

-prostory mimo budovu školy (v případě příležitostné exkurze)

 

-individuální i skupinová práce

-hry a experimenty

-učitelem moderované celotřídní debaty

-křížovky, osmisměrky, spojovačky

-práce s médii

-práce na PC (vyhledávání informací na internetu, zpracování dat v MS Excel, vytváření prezentací v MS Powerpointu)

-projekty (např: ankety, dotazníky)

-exkurze (pošta, banky, obchody)

-konzultace s rodiči

 

Průřezová témata:

-osobnostní a sociální výchova

-výchova demokratického občana

-výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

-mediální výchova

 

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků:

 

Kompetence k učení

-v řadě činností žák vyhledává informace na internetu, třídí je, zpracovává je v tabulkách a grafech a vyvozuje z nich závěry

Kompetence k řešení problému

-ve vhodných případech je žák veden k použití příslušného matematického postupu, na základě něhož je možné zvolit správné rozhodnutí

-žák se učí obhájit svůj způsob řešení daného problému v konfrontaci s názory ostatních žáků

Kompetence komunikativní

-žák je často veden k tomu, aby představil výsledky své práce nebo práce své skupiny formou prezentace pro zbytek třídy

-žák je nucen pracovat s různými druhy textů, analyzovat je a vyhledávat v nich podstatné informace

Kompetence sociální a personální

-činnosti jsou v převážné většině vedeny formou debaty celé třídy, v některých případech také formou práce ve skupinách

-žák je takřka neustále motivován k tomu, aby se zapojoval do diskuze, ale také aby jeho zápisy odrážely názory nejen jeho vlastní, ale také ostatních žáků

-žák je opakovaně vyzýván ke spolupráci a diskuzi s rodiči

Kompetence občanské

-text seznamuje žáka mimo jiné s principy hospodaření veřejných rozpočtů, včetně základních parametrů sociálního systému v ČR

Kompetence pracovní

-mnohé činnosti přispívají k orientaci žáka v otázkách souvisejících s podnikáním (formy podnikání, typy živností, způsoby platebního styku aj.)

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Informatika

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast Informatika se zaměřuje především na rozvoj informatického myšlení a na porozumění základním principům digitálních technologií. Je založena na aktivních činnostech, při kterých žáci využívají informatické postupy a pojmy. Poskytuje prostředky a metody ke zkoumání řešitelnosti problémů i hledání a nalézání jejich optimálních řešení, ke zpracování dat a jejich interpretaci a na základě řešení praktických úkolů i poznatky a zkušenost, kdy je lepší práci přenechat stroji, respektive počítači. Pochopení, jak digitální technologie fungují, přispívá jednak k porozumění zákonitostem digitálního světa, jednak k jejich efektivnímu, bezpečnému a etickému užívání.

Na prvním stupni základního vzdělávání si žáci prostřednictvím her, experimentů, diskusí a dalších aktivit vytvářejí první představy o způsobech, jakými se dají data a informace zaznamenávat, a objevují informatické aspekty světa kolem nich. Postupně si žáci rozvíjejí schopnost popsat problém, analyzovat ho a hledat jeho řešení. Ve vhodném programovacím prostředí si ověřují algoritmické postupy. Informatika také společně s ostatními obory pokládá základy uživatelských dovedností. Poznáváním, jak se s digitálními technologiemi pracuje, si žáci vytvářejí základ pro pochopení informatických konceptů. Součástí je i bezpečné zacházení s technologiemi a osvojování dovedností a návyků, které vedou k prevenci rizikového chování.

I na druhém stupni základního vzdělávání žáci tvoří, experimentují, prověřují své hypotézy, objevují, aktivně hledají, navrhují a ověřují různá řešení, diskutují s ostatními a tím si prohlubují a rozvíjejí porozumění základním informatickým konceptům a principům fungování digitálních technologií. Při analýze problému vybírají, které aspekty lze zanedbat a které jsou podstatné pro jeho řešení. Učí se vytvářet, formálně zapisovat a systematicky posuzovat postupy vhodné pro automatizaci, zpracovávat i velké a nesourodé soubory dat. Díky poznávání toho, jak a proč digitální technologie fungují, žáci chápou základní principy kódování, modelování a s větším porozuměním chrání sebe, své soukromí, data i zařízení.

V průběhu základního vzdělávání žáci začínají vyvíjet funkční technická řešení problémů. Osvojují si časté testování prototypů a jejich postupné vylepšování jako přirozenou součást designu a vývoje v informačních technologiích. Zvažují a ověřují dopady navrhovaných řešení na jedince, společnost, životní prostředí.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
 systémovému přístupu při analýze situací a jevů světa kolem něj
 nacházení různých řešení a výběru toho nejvhodnějšího pro danou situaci
 ke zkušenosti, že týmová práce umocněná technologiemi může vést k lepším výsledkům než samostatná práce
 porozumění různým přístupům ke kódování informací i různým způsobům jejich organizace
 rozhodování na základě relevantních dat a jejich korektní interpretace, jeho obhajování pomocí věcných argumentů
 komunikaci pomocí formálních jazyků, kterým porozumí i stroje
 standardizování pracovních postupů v situacích, kdy to usnadní práci
 posuzování technických řešení z pohledu druhých lidí a jejich vyhodnocování v osobních, etických, bezpečnostních, právních, sociálních, ekonomických, environmentálních a kulturních souvislostech
 nezdolnosti při řešení těžkých problémů, zvládání nejednoznačnosti a nejistoty a vypořádání se s problémy s otevřeným koncem
 otevřenosti novým cestám, nástrojům, snaze postupně se zlepšovat

Informatika

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a jeho svět

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Svým široce pojatým syntetickým (integrovaným) obsahem spoluutváří povinné základní vzdělávání na 1. stupni. Vzdělávání v oblasti člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti; utváří se tak jejich prvotní ucelený obraz světa.

Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat lidi, vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat, přemýšlet o nich a chránit je. Na základě poznání sebe, svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům (včetně situace ohrožení), učí se vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků a dovedností ve vzdělávací oblasti člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných.

Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků.

Vzdělávací oblast tak připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích oblastech člověk a společnost, člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů.

Propojováním tematických okruhů je možné vytvářet v ŠVP různé varianty vyučovacích předmětů a jejich vzdělávacího obsahu.
V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Učí se do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové i zajímavé věci a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na  praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků( např. v dopravní výchově). Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi.

V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu  pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak se lidé sdružují,
baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, se světem financí, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy). Celý tematický okruh tak směřuje k prvotním poznatkům a dovednostem budoucího občana demokratického státu.

Je možné tradičně vytvářet jeden předmět v 1. - 3. ročníku (tj. přiřazovat očekávaným výstupům pro 1. období vhodné učivo vybrané z jednotlivých tematických okruhů) a dva předměty ve 4. a 5. ročníku (tj. tematické okruhy 1, 2 a 3 využít jako základ pro Vlastivědu a okruhy 4 a 5 pro Přírodovědu), je však možné vytvářet jen jeden předmět i ve 4. a 5. ročníku nebo jeden souvislý předmět od 1. do 5. ročníku. Není nutno se vždy striktně držet tematických okruhů, podle potřeby je lze různě strukturovat, propojovat učivo a přiřazovat ho k očekávaným výstupům.

V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat v dějích a v čase. Poznávají, jak a proč se čas měří, jak události postupují v čase a utvářejí historii věcí a dějů. Učí se poznávat, jak se život a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase. V tematickém okruhu se vychází od nejznámějších událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům v historii naší země.

Podstatou tematického okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Proto je důležité, aby žáci mohli samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů, především pak od členů své rodiny i od lidí v nejbližším okolí, aby mohli společně navštěvovat památky, sbírky regionálních i specializovaných muzeí, veřejnou knihovnu atd.

V tematickém okruhu Rozmanitost přírody žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ní tvoří jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat. Na základě praktického poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, zlepšení životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji.

V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické a fyziologické funkce a potřeby. Poznávají zdravíjako stav bio-psycho-sociální rovnováhy života. Žáci se seznamují s tím,  jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci a poskytování první pomoci. Osvojují si bezpečné chování a vzájemnou pomoc v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých skupin obyvatel. Žáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je důležitá hodnota v životě člověka.

Potřebné vědomosti a dovednosti ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět získávají žáci především tím, že pozorují názorné pomůcky, přírodu  a činnosti lidí, hrají určené role, řeší modelové situace atd.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že
vede žáka k:
- utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti

-orientace v problematice peněz a cen kodpovědnému spravování osobního rozpočtu
- orientaci ve světě informací a k časovému a místním propojování historických, zeměpisných a kulturních informací
- rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech
- poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě respektu a společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů
- samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní,  a bezkonfliktní komunikaci  v méně běžných situacích, k bezpečné komunikaci prostřednictvím elektronických médií k poznávání a ovlivňování své jedinečnosti (možností a limitů)
- utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně
- přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí
- objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět
- poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení

-poznávání a upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví i bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech

Prvouka

Charakteristika předmětu

PRVOUKA


Charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení
· pozorovat život kolem sebe, orientovat se v něm, chápat ho jako určité uspořádání skutečností, které na sebe navazují nebo se ovlivňují a které pro žáky mohou být příznivé a rozvíjející, ale i omezující
· naučit se vyjadřovat vlastní názory v komunikaci a respektovat názory druhých
· osvojit si základní vědomosti o sobě, jiných lidech, předcích, živočiších a rostlinách, o škole, rodině a životě v nejbližším okolí, o činnostech a výtvorech lidí, o vztazích mezi lidmi, vztazích člověka k přírodě a ke zdraví, orientovat se v souvislostech a samostatně nebo za pomoci dospělých je využívat v každodenním životě
· osvojit si základní dovednosti a návyky potřebné pro plnění povinností a úkolů, pro bezkonfliktní komunikaci s okolím, pro ochranu svého zdraví a bezpečnosti i pro příjemný odpočinek a naplnění volného času
· chápat význam spolupráce, pomoci i odpovědnosti a dávat přednost činnostem postavených na těchto vztazích
· hledat a objevovat nové souvislosti

Výuka prvouky je naplňována prostřednictvím vlastních zkušeností žáků. Učitel řídí hodiny tak, aby žáci docházeli k novým poznatkům zejména na základě vlastních činností a přímého pozorování, což podněcuje aktivitu všech žáků. V souvislosti s jinými vyučovacími předměty vedeme žáky k tomu, aby výsledky svých pozorování, zjištění a objevování zaznamenávali různými způsoby např. výtvarně a písemně.
Charakteristické pro výuku prvouky je prolínání učiva v ostatních předmětech a možnost vytváření krátkodobých i dlouhodobých projektů.

Vzdělávací obsah je členěn do pěti tematických okruhů:
Místo, kde žijeme
Lidé kolem nás
Lidé a čas
Rozmanitost přírody
Člověk a jeho zdraví


Časové a organizační vymezení

Prvouka se vyučuje od 1. pololetí prvního ročníku do 2. pololetí třetího ročníku.
Výuka prvouky probíhá v kmenových třídách a je doplněna podle volby vyučujících výukou v počítačové učebně pomocí výukových programů, vycházkami s pozorováním, exkurzemi a projekty.





Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Kompetence k učení
· učitel umožňuje žákům používat vhodné učební pomůcky, techniku, encyklopedie, počítače
· učitel zadává úkoly vycházející v co největší míře z praktického života
· učitel zadává úkoly, které žáky vedou k vyhledávání, třídění a propojování informací

Kompetence k řešení problémů
· učitel zařazuje metody, při kterých žáci docházejí k objevům, řešením a závěrům sami
· učitel umožňuje žákům pracovat se zdroji v nichž si mohou ověřit správnost svého řešení
· učitel zadává úkoly rozvíjející tvořivost a podporující experimentování každému z nich
Kompetence komunikativní
· učitel zadává takové úkoly, při kterých mohou žáci navzájem komunikovat
· učitel rozvíjí u dětí dovednost správně, výstižně a logicky formulovat a obhajovat své myšlenky, pocity, názory, poznatky a dojmy, reagovat a respektovat myšlenky, názory a podněty jiných
· učitel vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě
· učitel vede žáky k tomu, aby se v rámci skupinové práce zhostili role mluvčího a prezentovali výsledky práce skupiny
Kompetence sociální a personální
· učitel vede žáky ke schopnosti pracovat ve dvojici a ve skupině
· učitel prostřednictvím různých způsobů hodnocení a sebehodnocení učí žáky oceňovat práci vlastní i druhých, vnímat vlastní pokrok
Kompetence občanské
· učitel buduje u žáků ohleduplný vztah k přírodě
· učitel vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
· učitel vede žáky, aby poznali a chápali rozdíly mezi lidmi, učili se tolerantnímu chování a jednání, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci, chování v situacích ohrožení vlastního zdraví i zdraví a bezpečnosti druhých
· učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch
Kompetence pracovní
· učitel umožňuje žákům pozorovat, manipulovat a experimentovat
· učitel vede žáky ke správným způsobům užití pomůcek, vybavení, techniky
· učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti
· učitel vede žáky k tomu, aby si připravili své pracovní místo, zvolili vhodné pomůcky a po práci své místo uklidili

Průřezová témata pokrývaná předmětem

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

Přírodověda

Charakteristika předmětu

Přírodověda

Charakteristika předmětu.

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací oblast týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat.Učí se vnímat lidi, vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat, přemýšlet o nich a chránit je.Učí se vnímat součestnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti.

Obsahové, časové a organizační vymezení

- vyučuje se ve 4. ročníku a v 5. ročníku
- přírodověda je součástí vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět,který je členěn do pěti tématických okruhů:

Místo,kde žijeme; Lidé kolem nás; Lidé a čas,které se vyučují v předmětu prvouka v 1. - 3. ročníku.

Rozmanitost přírody
- Země jako planeta sluneční soustavy
- Rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody, rostliny, houby, živočichové, znaky života, životní potřeby a podmínky
- Rovnováha v přírodě
- Vliv lidské činnosti na přírodu, ochrana přírody a životního prostředí, likvidace odpadů, živelné pohromy, ekologické katastrofy

 Člověk a jeho zdraví
- lidské tělo, biologické a fyziologické funkce a potřeby člověka, vývoj jedince, základy lidské reprodukce
- partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy
- péče o zdraví, první pomoc
- odpovědnost člověka za své zdraví
- situace hromadného ohrožení

- poznávají zdraví jako stav bio-psycho-sociální rovnováhy života
-získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o poskytování první pomoci, pozorují názorné pomůcky, přírodu a činnosti lidí, hrají určené role, řeší modelové situace

Součástí výuky jsou exkurze do planetária, návštěvy pracovníků Červeného kříže, či různých ekologických center, vycházky do přírody, práce s internetem.



Předmětem se prolínají tato průřezová témata:

- Osobnostní a sociální výchova - tematické okruhy:
- Osobnostní rozvoj
- Sebepoznání a sebepojetí
- Psychohygiena
- Kreativita
- Odpovědné jednání
-
- Sociální rozvoj
- Poznávání lidí
- Mezilidské vztahy
- Komunikace
- Morální rozvoj
- Seberegulující jednání

-Výchova demokratického občana
- Zodpovědný přístup k prostředí
- Odpovědné jednání

-Multikulturní výchova
- Lidské vztahy
- Vzájemné respektování

-Environmentální výchova
- Porozumění vztahům člověka a prostředí
- Důsledky lidských činností na prostředí
- Základní podmínky života

-Mediální výchova
- Tvorba mediálního sdělení




Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků
Kompetence k učení
-učitel umožňuje žákům používat vhodné učební pomůcky, encyklopedie a odbornou literaturu
-učitel podává informace o přírodě, učí se pozorovat přírodu, zaznamenávat a hodnotit výsledky svého pozorování

Kompetence k řešení problémů
-učitel zařazuje metody, při kterých docházejí žáci k objevěm, řešením a závěrům sami
-učitel učí žáky řešit zadané úkoly, správně se rozhodovat v různých situacích, učí se vyhledávat informace vhodné k řešení problémů

Kompetence komunikativní
-učitel vede žáky k používání správné terminologie
-učí se používat různé prostředky komunikace
-učitel vede žáky v rámci skupinové práce k tomu, aby navzájem komunikovali a spolupracovali
-učitel budujeme pravidla vhodné oboustranné komunikace mezi žáky a učitelem
-učitel vede ke kultivovanému jazykovému vyjadřování

Kompetence sociální a personální
-učitel vytváří společně s žáky pravidla vzájemného soužití
-učitel vede žáky k práci ve skupině, učí se spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, respektují názory a zkušenosti druhých
-učitel vede žáky k oceňování práce vlastní i druhých

Kompetence občanské
-učitel buduje u žáků kladný vztah k přírodě
-učitel vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
-učitel se snaží s žáky vytvářet kvalitní životní prostředí
-učitel organizuje akce, při kterých se žáci mohou setkat s odkazem a tradicemi regionu a našeho státu
-učitel učí žáky, jak se chovat v krizových situacích

Kompetence pracovní
-učitel vede žáky k plánování úkolů a postupů
-učitel vede žáky ke správným způsobům užití materiálů, techniky a vybavení
-učitel umožňujeme žákům pozorovat, manipulovat a experimentovat
-učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti
-učitel umožňuje žákům hodnotit úspěšnost dosažení cíle

Průřezová témata pokrývaná předmětem

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

Vlastivěda

Charakteristika předmětu

Vlastivěda je předmět,který zaujímá zvláštní postavení.
Integruje několik oblastí lidského poznání, klade základy pro další vzdělávání.
Má složku zeměpisnou,dějepisnou, občanskovýchovnou, literárněvýchovnou a ekologickovýchovnou.
Ve vlastivědě se realizuje vzdělávací oblast ČLOVĚK A JEHO SVĚT
v okruzích :
• Místo, kde žijeme
• Lidé kolem nás
• Lidé a čas

Žáci se setkávají s novým naukovým předmětem ve 4.ročníku.Vlastivěda navazuje na to, co se už žáci naučili v předmětu prvouka.
Vlastivěda v 5.ročníku je završením 5-ti letého cyklu poznávání okolního světa.
Vlastivěda v návaznosti na prvouku přináší žákům základní poznatky o významných přírodních,hospodářských, společenských,kulturních a historických okolnostech života lidí a výsledcích jejich činností, s důležitými událostmi a významnými osobnostmi regionálních a národních dějin.
Formuje u žáků vědomí příslušnosti k vlastnímu národu, rozvíjí zájem žáků o poznávání života,tradic,zvyklostí a zvláštností společenství v různých historických obdobích.
Učivo ve vlastivědě vytváří přirozené základy pro výuku dějepisu, zeměpisu a občanské výchovy ve vyšších ročnících ZŠ.



Utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka

- kompetence k učení: učitel nabízí různé zdroje informací a tím vede žáka k vyhledávání a jejich třídění, provádí výklad a tím vede žáka k užívání obecně platných termínů,znaků,symbolů, uvádí věci do souvislostí.
- kompetence k řešení problémů: učitel nabízí problémové úkoly, objasňuje více druhů řešení – tím vede žáka problémy řešit a volit vhodné způsoby řešení.
- kompetence komunikativní: učitel nabízí různé texty, audio i videotechniku – tím umožňuje žákovi porozumět různým typům textů a záznamů i obrazového materiálu.Vede žáka k efektivnímu využívání informačních a komunikačních prostředků pro kvalitní komunikaci s okolním světem.
- kompetence sociální a personální: učitel umožňuje žákům podílet se na vytváření pravidel práce v týmu. Tím se žák učí spolupracovat ve skupině a respektovat daná pravidla. Učitel vede žáka k tomu, aby žák v případě potřeby uměl poskytnout pomoc nebo o ni požádal.
- kompetence občanské: učitel uznává možnost volby při rozhodování – tím umožňuje žákovi se rozhodovat podle dané situace, poskytovat účinnou pomoc podle svých možností. Učitel vede žáky k zodpovědnosti za svá rozhodnutí – tím se žák učí chápat základní ekologické souvislosti, znát požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhodovat se v zájmu podpory a ochrany zdraví.
- kompetence pracovní: učitel poskytuje žákům různé nástroje a pomůcky – tím vede žáka k používání materiálů, nástrojů. Učitel předkládá různá rizika a následky nejen ve vztahu k lidem, ale i k přírodě. Tím vede žáka k zodpovědnému přístupu k výsledkům pracovní činnosti i z hlediska ochrany zdraví (svého i druhých) a ochrany životního prostředí.


Tématické okruhy průřezových témat

- OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
osobnostní rozvoj

• sebepoznání a sebepojetí
• rozvoj schopností poznání
• psychohygiena
• kreativita
• seberegulace a sebeorganizace

sociální rozvoj

• poznávání lidí
• mezilidské vztahy
• komunikace

morální rozvoj

• řešení problémů a rozhodovací dovednost
• hodnoty, postoje

- VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA
přijímat odpovědnost za své postoje a činy (především v ochraně životního prostředí )

- MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
lidské vztahy – právo všech lidí žít společně, podílet se na spolupráci, uplatňovat principy slušného chování

- ENVIROMENTÁLNÍ VÝCHOVA
ekosystémy – lidská sídla, kulturní krajina, les,pole, vodní zdroje
základní podmínky života – voda,ovzduší, půda, přírodní zdroje,energie
problémy životního prostředí – doprava, vliv průmyslu, odpady a hospodaření s nimi, ochrana přírody
vztah člověka k životnímu prostředí – naše obec, náš životní styl, prostředí a zdraví

- MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
vliv a role medií v každodenním životě, výrazové prostředky
hledání rozdílů mezi různými druhy sdělení



Časové vymezení předmětu

Vlastivěda se vyučuje od 1.pololetí 4.ročníku do 2.pololetí 5.ročníku.


Organizační vymezení

Výuka vlastivědy probíhá v kmenových třídách.
Podle volby vyučujícího je doplněna výukou v počítačové učebně, kde se žáci učí prostřednictvím výukových programě a internetu vyhledávat a zpracovávat různé informace nebo tvořit projekty.
Výuka může být doplněna i exkurzemi a výlety.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

Člověk a společnost

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast člověk a společnost v základním vzdělávání vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické souvislosti.
Seznamuje žáky s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního života.
Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí evropských demokratických hodnot.
Důležitou součástí vzdělávání v dané vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot.

Ve vzdělávací oblasti člověk a společnost se u žáků formují dovednosti a postoje důležité pro aktivní využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském životě. Žáci se učí rozpoznávat a formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat je a aplikovat v reálných životních situacích.
Vzdělávací oblast člověk a společnost zahrnuje vzdělávací obory Dějepis a Výchova k občanství. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na vzdělávací oblast člověk a jeho svět.


Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je zejména poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obrazu naší současnosti.


Vzdělávací obor Výchova k občanství se zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského života.
Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti.




Cílové zaměření vzdělávací oblasti



KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

Učíme žáky dovednosti najít, utřídit a správně použít informace.
Klademe důraz na používání správné odborné terminologie a pochopení pojmů.
Zadáváme problémové úlohy a úlohy rozvíjející tvořivost.
Podporujeme samostatnost, tvořivost a logické uvažování. Oceňujeme samostatné nápady při hledání řešení problémů.
Učíme žáky rozeznat záminku a příčinu, pochopit rozdíl mezi příčinou a důsledky.
Podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů tam, kde je to vhodné. Usilujeme o to, aby se žáci navzájem vyslechli, vyjádřili vlastní postoj a obhájili své stanovisko, ale zároveň byli schopni kompromisu a dohody.


KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ

Do výuky zařazujeme takové činnosti, které umožňují žákům porozumět vzájemné komunikaci, rozvíjet ji a používat.
Učíme žáky porozumět různým typům textů i obrazovým informacím.
Vytváříme prostor pro komunikaci různými formami, tedy i výtvarnými a literárními prostředky.
čtení, psaní a diskusi používáme jako nástroje učení. Učíme žáky přesnému a výstižnému vyjadřování a věcnému argumentování. Vedeme je ke kultivovanému jazykovému vyjadřování.
Vytváříme situace, kdy žáci mohou vyjádřit a sdílet své názory a pocity.
Učíme je naslouchat si navzájem.


KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ

Rozvíjíme vnímavost k ostatním lidem. I tímto způsobem umožňujeme žákům objevovat i v sobě dobré stránky a hodnoty a využívat každé příležitosti k rozvíjení vlastní osobnosti.
Snažíme se o rozvoj samostatně uvažujícího jedince, který se dokáže orientovat ve svém vlastním životě.
Pozorováním, hodnocením i vlastní interpretací si žáci tříbí smysl pro vnímání a oceňování nejrozmanitějších kulturních projevů lidstva.
Prostřednictvím různých technik hodnocení a sebehodnocení práce žáků se žáci učí oceňovat práci vlastní i práci druhých.
Učíme žáky základům kooperace a týmové spolupráce.



KOMPETENCE K UČENÍ

Klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací a umění pozorného naslouchání.
Umožňujeme žákům, aby se podíleli na vytváření kritérií hodnocení a aby sami podle kritérií svou práci hodnotili.
Usilujeme o to, aby se žáci zaměřili na učivo uplatnitelné v praktickém životě.
Poskytujeme žákům dostatečný čas a prostor na procvičení a upevnění učiva.

KOMPETENCE OBČANSKÉ

Ve spolupráci s žáky stanovíme pravidla soužití i provozní pravidla.
Vedeme žáky ke vzájemné spolupráci a pomoci.
Vedeme žáky k úctě a respektu k tradicím a hodnotám jiných národů a skupin.
Umožňujeme žákům poznávat legislativu, obecné morální zákony a jejich dodržování.
Žáky učíme rozlišovat totalitní a demokratické principy fungování společnosti.
Zdůrazňujeme právo odmítat a bránit se manipulaci, útlaku a nedodržování občanských svobod.
Vytváříme příležitosti k tomu, aby žáci mohli prožívat a dodržovat tradice a svátky našeho státu.

KOMPETENCE PRACOVNÍ

Vedeme žáky k plánování úkolů a postupů.
Podporujeme vytváření písemných výstupů ze získaných informací .
Zohledňujeme různé pracovní tempo.
Vyžadujeme dokončování úkolů v dohodnuté kvalitě a termínech.
Umožňujeme žákům hodnotit úspěšnost jejich práce.
Vedeme žáky k racionálnímu výběru další formy vzdělávání.

Dějepis

Charakteristika předmětu

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU

OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ
Ve vyučovacím předmětu dějepis se žáci učí o důležitých událostech a osobnostech blízké i vzdálené minulosti. Získávají historické povědomí o společenském, náboženském, politickém, kulturním a technických vývoji lidstva. Využívají různé druhy informací, pracují s časovými údaji, osvětlují si historické pojmy a souvislosti s dneškem.

Žáci by se měli naučit:

- zařazovat důležité události a osobnosti do správných časových období
- používat termíny související s jednotlivými časovými úseky
- charakterizovat jednotlivá období z hlediska změn v politickém, kulturním, náboženském a myšlenkovém vývoji společnosti
- popsat příčiny historických změn
- rozpoznat různá východiska při interpretaci historických událostí
- získávat informace o historických událostech z různých zdrojů a umět je utřídit a zhodnotit
- získat historické národní povědomí
- získat přehled o světovém kulturním odkazu a základních evropských hodnotách
- získávají vztah k minulosti svého bydliště a regionu.

ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ

Vyučovací předmět dějepis se realizuje jako samostatný předmět v 6.-9.ročníku v rozsahu 2 hodin týdně.
Vyučování dějepisu probíhá v kmenových třídách, občas na chodbách a nejbližším okolí školy. Vhodná témata jsou zpracovávána formou projektů. Podporuje se samostatná práce žáků spojená
s vyhledáváním informací pomocí médií. Podle možnosti jsou zařazovány exkurze v muzeu, archívu či prohlídky tématických výstav. Pro jednotlivé ročníky je možno zařadit i vícedenní poznávací akce.



Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků


KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

Učíme žáky dovednosti najít, utřídit a správně použít informace. Klademe důraz na používání správné odborné terminologie a pochopení pojmů. Zadáváme problémové úlohy a úlohy rozvíjející tvořivost. Podporujeme samostatnost, tvořivost a logické uvažování. Oceňujeme samostatné nápady při hledání řešení problémů.
Učíme žáky přemýšlet o jejich myšlení. Podporujeme schopnost sebeuvědomování myšlenkových pochodů, uvědomění si znalostí a neznalostí o daném problému v průběhu jeho řešení. Učíme žáky rozeznat záminku a příčinu, pochopit rozdíl mezi příčinou a důsledky.
Podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů tam, kde je to vhodné. Usilujeme o to, aby se žáci navzájem vyslechli, vyjádřili vlastní postoj a obhájili své stanovisko.

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ

Do výuky zařazujeme takové činnosti, které umožňují žákům porozumět vzájemné komunikaci, rozvíjet ji a používat.
V hodinách dějepisu učíme žáky porozumět různým typům textů i obrazovým informacím.
Vytváříme prostor pro komunikaci různými formami, tedy i výtvarnými a literárními prostředky.
Čtení, psaní a diskusi používáme jako nástroje učení. Učíme žáky přesnému a výstižnému vyjadřování a věcnému argumentování. Vedeme je ke kultivovanému jazykovému vyjadřování.
Vytváříme situace, kdy žáci mohou vyjádřit a sdílet své názory a pocity. Učíme je naslouchat si navzájem.

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ

Učíme žáky objevovat, pojmenovat a hodnotit vlastnosti a činy slavných osobností. Rozvíjíme vnímavost k ostatním lidem. I tímto způsobem umožňujeme žákům objevovat i v sobě dobré stránky a hodnoty a využívat každé příležitosti k rozvíjení vlastní osobnosti.
Pozorováním, hodnocením i vlastní interpretací si žáci tříbí smysl pro vnímání a oceňování nejrozmanitějších kulturních projevů lidstva.
Prostřednictvím různých technik hodnocení a sebehodnocení práce žáků se žáci učí oceňovat práci vlastní i práci druhých. Učíme žáky základům kooperace a týmové spolupráce. Klademe důraz na dodržování dohodnutých termínů, kvality a postupů práce.

KOMPETENCE K UČENÍ

Ve výuce dějepisu klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací a umění pozorného naslouchání. Žáci se učí číst a vysvětlovat psané i mluvené texty, číst informace z ikonických textů a ze zdrojů audiovizuálních.Učíme žáky nalézat souvislosti mezi minulostí a přítomností a také mezi jednotlivými předměty. Snažíme je naučit používat myšlenkové operace vhodné při vytváření základů historického myšlení.
Umožňujeme žákům, aby se podíleli na vytváření kritérií hodnocení a aby sami podle kritérií svou práci hodnotili.
Poskytujeme žákům dostatečný čas a prostor na procvičení a upevnění učiva.

KOMPETENCE OBČANSKÉ

Ve spolupráci s žáky stanovíme pravidla soužití i provozní pravidla. Vedeme žáky ke vzájemné spolupráci a pomoci. Snažíme se, aby prozkoumávali různé názory na slavné historické osobností a uměli tuto schopnost použít i ve svých osobních vztazích. Vedeme žáky k úctě a respektu k tradicím a hodnotám jiných národů a skupin.
Žáky učíme rozlišovat totalitní a demokratické principy fungování společnosti. Zdůrazňujeme právo odmítat a bránit se manipulaci, útlaku a nedodržování občanských svobod.
Vytváříme příležitosti k tomu, aby žáci mohli prožívat a dodržovat tradice a svátky našeho státu.

KOMPETENCE PRACOVNÍ

Vedeme žáky k plánování úkolů a postupů.
Podporujeme vytváření písemných výstupů ze získaných informací .
Zohledňujeme různé pracovní tempo.
Vyžadujeme dokončování úkolů v dohodnuté kvalitě a termínech.
Umožňujeme žákům hodnotit úspěšnost jejich práce.

FORMY A METODY PRÁCE

nejčastěji frontální a samostatná práce žáků, dle možnosti skupinová práce i zážitkové formy

Převládají metody slovní - práce s textem, vysvětlování, řízený rozhovor,vypravování, diskuse
aktivizující metody- řešení problémů, projektová výuka
metody kritického myšlení - volné psaní, myšlenková mapa,brainstorming,pětilístek,I.N.S.E.R.T.



SOUVISLOST S OSTATNÍMI PŘEDMĚTY

zeměpis – orientace na mapě, práce se zeměpisnými značkami, grafy a klimadiagramy
matematika – počítání staletí a tisíciletí, časová přímka
přírodní vědy – vývoj vědy a techniky, ekologická výchova
výtvarná, hudební a literární výchova- umělecká díla sledovaných období
tělesná výchova – odkaz řecké kultury, podíl tělovýchovy na rozvoji českého národa
občanská výchova – člověk a společnost, státní formy, lidská a občanská práva, volební systém, demokracie a totalita

Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

Výchova k občanství

Charakteristika předmětu

1. Charakteristika vyučovacího předmětu:
Vyučovací předmět Výchova k občanství
- vede žáky k utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí
- vede k sebepoznávání a k sebehodnocení
- pomáhá formovat a rozvíjet občanský profil žáka, k získávání orientace v aktuálním společenském dění
- formuje vědomí odpovědnosti za vlastní život, utváří vztah žáků ke skutečnosti
- rozvíjí předpoklady k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a postojů.

2. Časová dotace:
6. - 9. ročník
1 vyučovací hodina týdně

3. Místo realizace:
kmenové třídy
učebna PC
učebna biologie (ICT)
společenská místnost (Hv)
veřejná prostranství mimo školu

4. Průřezová témata:
Výchova demokratického občana (VDO)
- principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování; občan, občanská společnost a stát; formy participace občanů v politickém životě; občanská společnost a škola


Osobnostní a sociální výchova (OSV)
- mezilidské vztahy; kooperace a kompetice; rozvoj schopností poznávání - sebepoznání a sebepojetí, poznávání druhých lidí;
- seberegulace a sebeorganizace - naslouchat ostatním, empaticky reagovat, bez agrese zdůvodňovat své stanovisko;
- psychohygiena; kreativita
- komunikace
- hodnoty; postoje

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS)
- objevujeme Evropu a svět; jsme Evropané; Evropa a svět nás zajímá

Multikulturní výchova (MKV)
- etnický původ; princip sociálního smíru a solidarity; kulturní diference; mezilidské vztahy; multikulturalita

Enviromentální výchova (EV)
- lidské aktivity a problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí

Mediální výchova (MDV)
- kritické čtení a vnímání mediálních sdělení; interpretace vztahu mediálních sdělení a reality; fungování a vliv médií ve společnosti; tvorba mediálních sdělení

5. Formy a metody realizace:
- vyučovací hodina (skupinová práce, diskuse, samostatná práce, výklad, práce s textem, referát, metody RWCT - brainstorming, INSERT, skládankové učení, pětilístek, volné psaní, podvojný deník; anketa, dotazník, dramatizace, projekty
- besedy
- exkurze

6. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí:
Vyučující využijí všech forem a metod práce k tomu, aby žáci dosáhli požadovaných klíčových kompetencí.

Klíčové kompetence:
a) Kompetence občanské
- vedeme žáky k utváření pocitu zodpovědnosti, schopnosti pomáhat druhým a spolupracovat
- společně se žáky se učitelé domlouvají na pravidlech soužití a vedou žáky k jejich dodržování
- umožňujeme žákům uvědomovat si základní principy společenského chování, poznávat legislativu, obecné morální zákony a jejich dodržování
- učíme žáky respektovat názory druhých, odmítat útlak, nespravedlnost a násilí

b) Kompetence k řešení problému
- zařazujeme do výuky takové metody, při kterých žáci hledají různá řešení problému, svoje řešení se snaží obhájit, jsou schopni kompromisu a dohody
- vedeme žáky ke kritickému hodnocení výběru informací, samostatnému dotváření poznatků
- podporujeme samostatnost, tvořivost a logické myšlení

c) Kompetence komunikativní
- navozujeme situace, ve kterých žáci usilují o dodržování etiky komunikace, vyjadřují své myšlenky a názory souvisle a kultivovaně, respektují názor druhých
- umožňujeme žákům zapojovat se do diskuse, vedeme je k vhodné, neagresivní argumentaci
- realizujeme projekty, při kterých žáci využívají ke komunikaci různé technologie (ústně, písemně, telefonicky, e-mailem)

d) Kompetence sociální a personální
- usilujeme o rozvoj samostatně uvažujícího jedince, který se dokáže orientovat ve svém životě
- učitelé a žáci spoluvytvářejí tvůrčí klima, které napomáhá upevňovat dobré mezilidské vztahy
- umožňujeme žákům, aby sami v sobě objevovali a posilovali dobré stránky, hodnoty, příležitosti k rozvoji své osobnosti
- prostřednictvím různých technik vedeme žáky k objektivnímu hodnocení práce své i práce ostatních

e) Kompetence k učení
- používáme takové metody, které vedou žáky k vyhledávání a třídění informací, jejich uvádění do souvislostí a propojování poznatků do širších celků
- usilujeme o to, aby se žáci zaměřovali na učení uplatnitelné v praxi, prioritně na "aktivní dovednosti" a učivo používali jako prostředek k jejich získání
- umožňujeme žákům, aby se podíleli na vytváření kritérií hodnocení a sami podle kritérií svou práci hodnotili
- usilujeme o to, aby žáci vyvozovali ze získaných informací závěry pro budoucí život
- poskytujeme dostatečný prostor na procvičení a upevnění učiva

f) Kompetence pracovní
- vedeme žáky k plánování, organizování a vyhodnocování své činnosti
- umožňujeme žákům využívat různé materiály, techniky a nástroje
- klademe důraz na to, aby žáci dokončovali úkoly v dohodnuté kvalitě a termínech
- vedeme žáky k výběru další formy vzdělávání

7. Kritéria hodnocení a klasifikace
V hodnocení se zaměřujeme na pozitivní výkony žáka. Součástí hodnocení je ústní i písemný projev, aktivita v hodinách, podíl zadaných referátů a seminárních prací, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, práce na projektech.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

Člověk a příroda

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě.

V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům),
kritického myšlení a logického uvažování.

Vzdělávací obory vzdělávací oblasti člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláštť významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování.

Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činností na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří - spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním - také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě.

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní charakter, je v zájmu zachování celistvosti oboru umístěn celý v této vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast člověk a jeho svět, která na
elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, člověk a společnost, člověk a zdraví a člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
- zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování
- potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi
- způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby
- posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů
- zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních lidí
- porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí
- uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy
- utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

Fyzika

Charakteristika předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu fyzika
Obsahové vymezení předmětu:
Předmět fyzika spadá do vzdělávací oblasti člověk a příroda. V předmětu fyzika si žáci osvojují některé poznatky z různých oborů současné fyziky. Tyto poznatky si osvojují především na základě pozorování, měření a experimentování. Fyzika přispívá k postupnému, rozvoji rozumových schopností žáků, přechod od převážně názorného poznávání k poznávání, v němž se objevují prvky vědeckého uvažování a zkoumání. Žáci se seznamují s možností využití fyzikálních poznatků v některých oblastech techniky.

Vzdělávání v předmětu fyzika:
• směřuje k podpoře hledání a poznávání fyzikálních faktů a jejich vzájemných souvislostí
• vede k rozvíjení a upevňování dovedností objektivně pozorovat a měřit fyzikální vlastnosti a procesy
• vede k vytváření a ověřování hypotéz, vyvozování závěru
• učí žáky zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislostí a vztahů mezi nimi
• vede k osvojení základních fyzikálních pojmů a odborné terminologie
• podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování
• vede k osvojení základních pravidel bezpečnosti práce při pozorování, měření a experimentování

Formy a metody práce
• frontální výuka s demonstračními pomůckami
• skupinová práce – s využitím pomůcek, přístrojů, měřidel, pracovních listů, odborné literatury, počítačové techniky
• samostatné pozorování
• krátkodobé projekty

Časové a organizační vymezení předmětu:
Předmět fyzika je vyučován jako samostatný předmět v 6. ročníku až 9. ročníku. V 6., 7. a 8. ročníku dvě hodiny týdně a v 9. ročníku jednu hodinu týdně. 
Předmět fyzika je vyučován v odborné učebně, ve které je k dispozici počítač, dataprojektor, rozvod elektrické energie do lavic, ActivPanel, sada dotykových zařízení Surface GO, v případě potřeby je možné využít jednu ze dvou počítačových učeben.
Provozní řád učebny fyziky je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

Předmět fyzika souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda:
Chemie: atomy, ionty, prvky, chemická vazba, skupenství a vlastnosti látek, příjem a výdej energie (exotermická a endotermická rovnice), kovy, zdroje elektrického napětí, ionizace, elektrolýza, jaderná reakce a energie
Přírodopis: vesmír, sluneční soustava, přeměna energie (fotosyntéza), optika (složení oka), zvuk (ucho – složení), člověk a zdraví
Zeměpis: magnetické póly Země, kompas, buzola, slapové jevy, atmosféra Země, vesmír a sluneční soustava
Matematika: řešení rovnice s jednou neznámou, desetinná čísla, převody jednotek, vyjádření neznámé ze vzorečku, přímá a nepřímá úměrnost, grafické sčítání a odčítání úseček
Pracovní činnosti: sestavení elektrického obvodu, práce s ampérmetrem a voltmetrem, Grätzův můstek

Předmětem prolínají průřezová témata:
• rozvíjení dovedností a schopností, které souvisí s osobnostním, sociálním a morálním rozvojem (OSV)
• rozvíjení kritického myšlení, navrhování způsobů řešení problémů, ochota pomoci a spolupracovat (VDO)
• skleníkový efekt, výroba, zdroje energie v globálním měřítku (EGS)
• vzájemné respektování (MKV)
• princip výroby elektrické energie, posuzování obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, jaderná energetika (EV)
• komunikace a spolupráce, kritické čtení, využívání informací na internetu (MDV)

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Fyzika
Kompetence k učení
Učitel vede žáky:
• k vyhledávání, třídění a propojování informací
• k používání odborné terminologie
• k samostatnému měření, experimentování a porovnávání získaných informací
• k nalézání souvislostí mezi získanými daty
• k pozorování fyzikálních jevů v reálných životních situacích a prostředích
• k vyvozování fyzikálních zákonitostí a zpětná aplikace ve svém běžném životě

Kompetence k řešení problému
• ve výuce vytváříme příležitosti, kdy žáci sami mohou odhalovat podstatu fyzikálních jevů prostřednictvím aktivního zkoumání a vyhledávání informací ve zdrojích
• žáci při zkoumání fyzikálních jevů sami formulují problém, vyslovují hypotézy o jeho příčinách a proměnných, aktivně zkoumají a nalézají řešení

Kompetence pracovní
• při objevování fyzikálních jevů a ověřování fyzikálních zákonitostí žáci sami navrhují vhodné nástroje, plánují pracovní postup a zaznamenávají jej
• žáky vedeme k tomu, aby dodržovali bezpečnostní pravidla – důležitost těchto pravidel a jejich podstatu žáci sami ověřují z hlediska fyzikálních zákonitostí

Kompetence komunikativní
• práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých, na diskusi
• učitel vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě

Kompetence sociální a personální
• využívání skupinového vyučování vede žáky ke spolupráci při řešení problému
• učitel navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti
• učitel vede žáky k ochotě pomoci

Kompetence občanské
• učitel vede žáky k šetrnému využívání elektrické energie, k posuzování efektivity jednotlivých energetických zdrojů
• učitel podněcuje upřednostňování obnovitelných zdrojů

Předmět fyzika je hodnocen na základě těchto kritérií:
1. znalosti - ovládnutí učiva
2. dovednosti - umět učivo aplikovat
3. aktivita v hodinách - plnění zadaných úkolů
4. práce ve skupinách - začlenění ve skupině a přínos pro skupinu

Známkové kritérium viz. klasifikační řád.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Chemie

Charakteristika předmětu

Předmět chemie se vyučuje jako samostatný předmět v 8. ročníku (2 hod./týden) a v 9. ročníku (1 hod./týden).

Vzdělávání v předmětu chemie:
- směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o obor
- vede k poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých chemických pokusů
- učí řešit problémy a správně jednat v praktických situacích, vysvětlovat a zdůvodňovat chemické jevy
- učí poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů
- učí získávat a upevňovat dovednosti pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky.

Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:
- frontální výuka je spojována s praktickými cvičeními
- nácviky jednoduchých laboratorních metod a postupů
- práce ve skupinách
- demonstrační pokusy

Rozdělení žáků do skupin, počet skupin a počet žáků ve skupině je omezen vybavením školy pomůckami. Vždy je kladen důraz na dodržování zásad bezpečné práce a postupů v souladu s platnou legislativou.

Řád učebny je nedílným vybavením učebny, dodržování uvedených pravidel je pro každého žáka i vyučujícího závazné.

Předmět chemie je úzce spjat s ostatními předměty vzdělávací oblasti člověk a příroda a z části s matematikou (např. zeměpis – surovinové zdroje chemického průmyslu, přírodopis – význam zelených rostlin, životní prostředí, zdraví, fyzika – vlastnosti látek, matematika – chemické výpočty).

Předmětem prolínají průřezová témata, důraz je kladen na zodpovědnost každého jedince za své zdraví (Osobnostní a sociální výchova), na zodpovědnost a spoluzodpovědnost za stav životního prostředí (Environmentální výchova).


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Kompetence k učení
Učitel :
- vede žáky k systematickému pozorování jako základní formě zjišťování chemických vlastností látek, jejich přeměn a podmínek, za kterých tyto přeměny nastávají, k jejich popisu, hledání souvislostí mezi jevy a jejich vysvětlení
- vede žáky ke správnému používání chemických termínů, symbolů a značek
- dává žákům možnost samostatně či ve skupinách formulovat závěry na základě pozorování a pokusů

Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- předkládá problémové situace související s učivem chemie
- dává žákům možnost volit různé způsoby řešení
- dává možnost obhajovat svá rozhodnutí
- vede žáky k promýšlení pracovních postupů praktických cvičení
- vede žáky k nacházení příkladů chemických dějů a jevů z běžné praxe, k vysvětlování jejich chemické podstaty
- klade důraz na aplikaci poznatků v praxi

Kompetence komunikativní
Učitel:
- vede žáky ke správnému užívání chemických symbolů a značek
- podněcuje žáky k argumentaci
- zadává takové úkoly, při kterých mohou žáci navzájem komunikovat

Kompetence sociální a personální
Učitel:
- zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat
- podněcuje žáky ke smysluplné diskusi
- vytváří situace, při kterých se žáci učí respektovat názory jiných

Kompetence občanské
Učitel:
- společně s žáky respektuje pravidla pro práci s chemickými látkami, řád učebny a laboratorní řád
- vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
- předkládá situace, ve kterých se žáci učí chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí
- vede žáky k zodpovědnému chování v krizových situacích (přivolat pomoc a poskytnout první pomoc)

Kompetence pracovní
Učitel:
- vede žáky k bezpečnému a účinnému používání materiálů, nástrojů a vybavení
- vyžaduje dodržování vymezených pravidel / povinností z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí
- zadává úkoly tak, aby žáci byli schopni využít poznatků v běžné praxi

Předmět chemie je hodnocen na základě těchto kritérií:
1. znalosti - ovládnutí učiva
2. dovednosti - umět učivo aplikovat
3. aktivita v hodinách - plnění zadaných úkolů
4. práce ve skupinách - začlenění ve skupině a přínos pro skupinu (laboratorní práce)

Známkové kritérium vychází z klasifikačního řádu.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Přírodopis

Charakteristika předmětu

1) Obsahové vymezení

- přírodopis je koncipována jako předmět, který má žákům poskytnout ucelený přehled znalostí a vědomostí o přírodě a živých organismech v ní
- rozvíjení zájmu o přírodu a přírodniny
- akcentována jsou především témata fyziologická, obecně biologická, ekologická
- naopak témata taxonomická jsou redukována do rozsahu, který podmiňuje úspěšné pochopení složitosti přírody a komplexnosti vztahů v ní
- umožňuje poznat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se
- učí aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě
- vede k chápání podstatných souvislostí mezi stavem přírody a lidskou činností, závislosti člověka na přírodních zdrojích
- žákům, kteří se chtějí dále věnovat studiu přírodovědných oborů, zejména biologie a lékařství, by měl tento předmět vytvořit solidní výchozí pozici pro úspěšné zvládnutí přijímacích zkoušek
- všem ostatním pak neubrat chuť do dalšího, doživotního samostudia přírody

2) Časové a organizační vymezení

Přírodopis se vyučuje jako samostatný předmět od prvního pololetí šestého ročníku do konce ročníku devátého.
Předmět přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9.ročníku.


Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:

- Část hodin přírodopisu probíhá ve specializované učebně přírodopisu, která je vybavena videem, projektorem, počítačem s přístupem na internet a interaktivní tabulí
- praktické procvičování nebo mikroskopování probíhá také v učebně přírodopisu, kde jsou k dispozici jsou mikroskopy, lupy a základní literatura, nebo na školní zahradě či v okolí školy
- základní formou výuky je: výklad s demonstračními ukázkami
- výklad je doplňován tematickými diskusemi, referáty nebo prezentacemi žáků
- příležitostně exkurzemi
- skupinová práce (s využitím pracovních listů, přírodnin, literatury)
- přírodovědné vycházky s pozorováním
- krátkodobé projekty
- využívání ICT
- mikroskopování
řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny , dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.



Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků:

1) Kompetence k učení

Učitel vede žáky:
- k vyhledávání, třídění a propojování informací
- ke správnému používání odborné terminologie
- k samostatnému pozorování a porovnávání získaných informací
- k nalézání souvislostí
Učitel:
- zadává samostatnou práci, např. referáty, problémové úlohy, doporučuje další studijní zdroje (populárně naučnou literaturu, časopisy, internet apod.), a tím nutí žáky k samostatnosti a aktivitě při učení
- kriticky hodnotí věrohodnost jednotlivých informačních zdrojů (např. tisk, televize, internet)
- systematicky kontroluje a objektivně hodnotí práci žáků
- osobním přístupem motivuje žáky k učení


2) Kompetence k řešení problémů

- učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje více postupů
- učitel zařazuje metody, při kterých žáci sami navrhují řešení, docházejí k závěrům a vyhodnocují získaná fakta
- svými výkony v hodinách přírodopisu vybaví žáky vědomostmi, znalostmi a dovednostmi potřebnými pro rozpoznání „problému“ a jeho řešení
- zadává žákům, zejména při laboratorních cvičení, problémové úlohy a metodicky dohlíží na jejich řešení
- při řešení problémů umožňuje žákům hledat a nacházet nové přístupy a nová řešení


3) Kompetence komunikativní

- práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých, na diskusi
- učitel vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě
- učitel umožňuje prezentaci práce žáků, žáci mají možnost sami zhodnotit výsledky své práce a reagovat na hodnocení ostatních, argumentovat, přijmout kritiku
- učitel komunikuje s žáky
- učitel se vyjadřuje jasně, srozumitelně, věcně a gramaticky správně, totéž vyžaduje i od žáků
- zadává úlohy, při jejichž řešení musí žáci kombinovat různé komunikační technologie (tisk, televize, internet)


4) Kompetence sociální a personální

- učitel zadává žákům skupinové práce vede a dohlíží na to, aby se každý žák zodpovědně zapojil a spolupracoval s ostatními žáky při řešení problémů
- učitel navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti
- učitel veřejně kritizuje a potírá jakékoli náznaky neúcty, nadřazenosti či snahy o zneužívání odlišného temperamentu, sebevědomí nebo postavení jednotlivce v rámci pracovní skupiny nebo třídy
- učitel skupinovou diskusí informuje o výsledcích práce jednotlivce nebo skupiny, rozvíjí schopnost žáků v sociálním kontextu sebekriticky hodnotit sama sebe


5) Kompetence občanské

- učitel vyžaduje dodržování pravidel slušného a ohleduplného chování žáků nejenom ve škole a během školních akcí, ale vždy a všude
- učitel vede žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou životního prostředí, ochranou vlastního zdraví i zdraví svých blízkých
- učitel je svým vztahem k přírodě a lidem pro žáky příkladem


6) Kompetence pracovní

- učitel vede žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci s mikroskopickými preparáty a s živými přírodninami
- učitel zadává úkoly tak, aby měli žáci možnost si práci sami organizovat, navrhnout postup a časový rozvrh
- vyžadujeme dokončování úkolů v dohodnuté kvalitě a termínech
- učitel vede žáky k dodržování pravidel bezpečného chování v terénu
- učitel vede žáky k vyhledávání a využívání různých zdrojů informací
 

Kritéria hodnocení:

a) znalost – ovládnutí učiva

b) dovednost – umět učivo aplikovat

c) aktivita v hodinách – plnění zadaných úkolů

d) práce ve skupinách – začlenění ve skupině a přínos pro skupinu

Způsob prověření znalostí žáka je prováděn vzhledem k individuálním schopnostem žáka.

Žák musí získat minimálně 4 známky za pololetí z jednotlivých tematických celků.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Zeměpis

Charakteristika předmětu

Obsahové, organizační a časové vymezení

Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9.ročníku.

Vzdělávání v předmětu zeměpis směřuje k :
• Osvojuje základní vědomosti o Zemi jako o vesmírném tělese, o znázornění povrchu Země (globus, mapa).
• Získává základní informace o přírodních, společenských, hospodářských, politických a kulturních poměrech své vlasti a obce.
• Získává poznatky a přehled o světadílech a oceánech, o státech světa a současných globálních problémech lidstva.
• Získávají dovednosti potřebné pro práci s mapou, s informačními materiály a učí se v nich orientovat.
• Učí se samostatně vyhledávat informace z různých zdrojů a třídit je.
• Naučí se obhajovat své názory, přiznávat chyby, komunikovat s lidmi, chápat různé pojmy.
• Naučí se spolupracovat se spolužáky při řešení úkolů., problémů.
• Studuje vztahy mezi člověkem a prostředím.
• Seznamuje se životem lidí v jednotlivých světadílech, na území České republiky, místní oblasti.
• Umožňuje uvědomovat si spoluzodpovědnost za kvalitu života na Zemi.

Formy a metody práce podle charakteru učiva a cílů vzdělávání :
- frontální výuka s použitím tradičních zeměpisných pomůcek (obrazový materiál, video, DVD, buzola)
- skupinová práce s využitím (map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu)
- zeměpisné vycházky s pozorováním
- projekty

Předmětem prolínají průřezová témata :
- VDO : občanská společnost a stát; formy participace občanů v politickém životě; principy demokracie
- OSV : rozvoj schopností poznávání; seberegulace, sebeorganizace; kreativita; poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace; řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje
- EV : ekosystémy; základní podmínky života; problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí
- MDV : kritické čtení a vnímání mediálního sdělení; interpretace vztahu mediálního sdělení a reality; stavba mediálního sdělení; tvorba mediálního sdělení; práce v realizačním týmu
- EGS : objevování Evropy, světa
- MKV : kulturní diference; lidské vztahy; etnický původ; multikulturalita; principy solidarity


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

1)Kompetence k učení

Učitel vede žáky:
- k vyhledávání, shromažďování, třídění, porovnávání informací
- k používání odborné terminologie
- k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a využití v praxi
- k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů
- předvádí manipulace s pomůckami (globus, buzola, kompas, plány, mapy, atlasy, jízdní řád)

2)Kompetence komunikativní

Učitel vede žáky:
- ke komunikaci mezi sebou a učitelem a k dodržování předem stanovených pravidel vzájemné komunikace
- k naslouchání a respektování názorů druhých
- k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů v písemné i mluvené podobě


3)Kompetence k řešení problémů

Učitel vede žáky:
- k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů
- k využívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci
- k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků
- k odpovědím na otevřené otázky
- k práci s chybou
- k nalézání shodných a rozdílných znaků


4)Kompetence sociální a personální

Učitel vede žáky:
- k využívání skupinového vyučování
- k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání
- k ochotě pomoci a o pomoc požádat
- k spoluúčasti na vytváření kritérií hodnocení a k následnému hodnocení svých výsledků
- k dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů
- k občanské odpovědnosti za vytváření podmínek pro udržitelný rozvoj v lokálním a globálním měřítku

5)Kompetence občanské

Učitel vede žáky:
- k dodržování pravidel slušného chování
- k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udržitelného rozvoje
- k tomu, aby brali ohled na druhé
- k vytváření osobních představ o geografickém a životním prostředí

6)Kompetence pracovní

Učitel vede žáky:
- k dodržování pravidel bezpečného chování v terénu
- k vyhledávání a využívání různých zdrojů informací
- vede je k ochraně přírodního a životního prostředí
- vytváří vztah k orientaci, pohybu a pohybu v terénu, k cestování
 

Kritéria hodnocení:

a) znalost – ovládnutí učiva

b) dovednost – umět učivo aplikovat

c) aktivita v hodinách – plnění zadaných úkolů

d) práce ve skupinách – začlenění ve skupině a přínos pro skupinu

Způsob prověření znalostí žáka je prováděn vzhledem k individuálním schopnostem žáka.

Žák musí získat minimálně 4 známky za pololetí z jednotlivých tematických celků.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Umění a kultura

Charakteristika oblasti

Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází
k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné
provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky.

Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu.
Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp.

V etapě základního vzdělávání je oblast Umění a kultura zastoupena vzdělávacími obory Hudební výchova a Výtvarná výchova. Vzdělávací oblast lze rozšířit o doplňující vzdělávací obor Dramatická výchova, který je možno na úrovni školního vzdělávacího programu realizovat formou
samostatného vyučovacího předmětu, projektu, kurzu apod. (viz kapitola 5.10) Na 1. stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického a literárního.
S nimi se učí tvořivě pracovat, užívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým zkušenostem chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat.

S přechodem na 2. stupeň základního vzdělávání se otevírá cesta širšímu nazírání na kulturu a umění. Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a kulturu. Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film), tvorba multimediální i samotné znakové systémy. Nalézání vztahů mezi jednotlivými druhy umění a uplatňování různorodosti výrazových prostředků při hledání variant řešení společně zvolených témat umožňují projekty. Ty otevírají společný prostor pro získání dovedností a poznatků překračujících rámec jednotlivých oborů a přispívají tak k osobitějšímu a originálnějšímu sebevyjádření i hlubšímu
porozumění uměleckému dílu.

Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy. Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti - jeho hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi - sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými.

Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svůj individuální hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby
a v neposlední řadě je mu dána příležitost „interpretovat“ hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření.

Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků. Obsahem Instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudebníreprodukci i produkci. Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest. Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímání (percepce) znějící hudby, při níž žák poznává hudbu ve všech jejích žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat.

Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci s nimi při tvorbě, vnímání a interpretaci vychází zejména z porovnávání dosavadní a aktuální zkušenosti žáka
a umožňuje mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky. Výtvarná výchova přistupuje k vizuálně obraznému vyjádření (a to jak samostatně vytvořenému, tak přejatému) nikoliv jako k pouhému přenosu reality, ale jako k prostředku, který se podílí na způsobu jejího přijímání a zapojování do procesu komunikace.

V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech - tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky (dále jen prostředky) nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvůrčími činnostmi (rozvíjením smyslové citlivosti, uplatňováním subjektivity a ověřováním komunikačních účinků) založenými na experimentování je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace.

Obsahem Rozvíjení smyslové citlivosti jsou činnosti, které umožňují žákovi rozvíjet schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření. Obsahem Uplatňování subjektivity jsou činnosti, které vedou žáka k uvědomování si a uplatňování vlastních zkušeností při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření. Obsahem Ověřování komunikačních účinků jsou činnosti, které umožňují žákovi utváření obsahu vizuálně obrazných vyjádření v procesu komunikace a hledání nových i neobvyklých možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších obrazových médií.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
- pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace
- chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součástí lidské existence; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevu a potřeb a k utváření hierarchie hodnot
- spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám různorodých
skupin, národů a národností
- uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života
- zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako způsobu nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě

Hudební výchova

Charakteristika předmětu

Obor hudební výchova se zaměřuje na vnímání hudby prostřednictvím vokálních, instrumentálních, poslechových a hudebně pohybových činností.Výuka směřuje k rozvíjení žákovy hudebnosti.Důležitý je rozvoj estetického cítění u žáka a pochopení různorodé hudební kultury.Žák v průběhu výuky získává postupně informace o hudebních stylech a žánrech současnosti a minulosti.

Týdenní časová dotace je 1 hodina v každém ročníku.

Při výuce hudební výchovy se zaměřujeme na podněcování radosti ze zpěvu, na schopnost orientace v hudebních dílech, využití znalosti hry na hudební nástroje ( v tomto ohledu podporujeme děti , které umí hrát na hudební nástroj k veřejnému vystoupení a propagaci svých dovedností ).
Dle nabídek zařazujeme výchovné koncerty a hudební pořady pro děti.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků :

KOMPETENCE K UČENÍ
- vedeme žáky k vyhledávání, shromažďování a porovnávání informací
- vytváříme prostředí tak, aby každý žák mohl plně rozvinout své hud. schopnosti
- podporujeme talentované žáky
- vytváříme situace, které navozují radost z učení
- používáme metody vedoucí k tvořivé samostatnosti
- poskytujeme žákům dostatečný čas na procvičení a upevnění učiva
- umožňujeme využití vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
- umožňujeme volný přístup k informačním zdrojům
- klademe vhodné otázky
- vedeme žáky k používání odborné terminologie

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
- vztváříme dostatek příležitostí k pěveckému, instrumentálnímu a pohybovému projevu
- zadáváme úkoly, u kterých mohou žáci spolupracovat
- podněcujeme hudební zájmy žáků a věnujeme se i jejich hudebním námětům a názorům
- učíme žáky naslouchat si navzájem
- navozujeme situace, kdy žáci mohou vyjádřit své pocity
- tvoříme pravidla komunikace mezi žáky a učitelem a žáky navzájem
- realizujeme vystoupení žáků nejen pro žáky, ale i pro rodiče a veřejnost

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
- pozitivně rozvíjíme sebedůvěru a vědomí vlastních schopností
- učíme děti správnému chování na koncertech a jiných hudebních představeních
- učíme žáky oceňovat práci vlastní i práci druhých
- zařazujeme do výuky kooperativní činnosti

KOMPETENCE OBČANSKÉ

- vedeme žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů
- vedeme žáky k respektování odlišností mezi lidmi
- vytváříme prostor pro žáky, aby reflektovali společenské dění
- vytváříme příležitosti k prožívání a dodržování tradic

KOMPETENCE PRACOVNÍ

- vedeme žáky k tomu, aby byli schopni efektivně organizovat svou práci
- zohledňujeme individuální schopnosti, dovednosti při hudebních činnostech
- vedeme žáky ke správným způsobům používání jednoduchých hud. nástrojů
- vedeme žáky k ochraně vlastního zdraví i zdraví spolužáků
- vedeme žáky k uplatňování získaných dovedností v praktickém životě
- zařazujeme do výuky výchovné koncerty

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Výtvarná výchova

Charakteristika předmětu

Výtvarná výchova – charakteristika výuky 1. – 9.

Výtvarná výchova je součást procesu rozvoje estetických vztahů žáků ke skutečnosti i k umění. Výuka výtvarné výchovy vychází především z citového vztahu žáka k zobrazované skutečnosti.Výtvarné činnosti rozvíjejí tvořivost, fantazii, estetické cítění, podněcují potřeby žáků vyjadřovat se k různým situacím, prožitkům.

Charakteristika výuky 1. stupeň
Děti se snaží výtvarně vyjadřovat své představy již od útlého věku. V 1. – 3. ročníku převládá spontánnost, bezprostřednost. Dítě kreslí i maluje rádo zpaměti, rádo si představuje a své představy výtvarně ztvárňuje. Vhodná motivace, která předchází výtvarné tvorbě, podněcuje uvolnění dětské fantazie. Děti tvoří s velkým zaujetím a prožívají radost z výtvoru. Práce jsou plné volnosti, bezprostřednosti a naivity. Učitel by měl posilovat sebevědomí žáků, využívat jejich fantazie, rozvíjet ji, podněcovat zájem o výtvarnou práci vhodnou motivací, zařazovat různé hravé činnosti a experimentovat za použití různých výtvarných technik. Žák se může svou výtvarnou činností individuálně projevit, sám si může různými výtvarnými prostředky ztvárnit vidění světa, měl by mít možnost svůj výtvor vysvětlit a obhájit, vyslechnout názory spolužáků. Učitel zde má příležitost jemně usměrňovat a působit na výtvarný vkus žáka.
Výtvarná výchova ve 4. -5. ročníku přistupuje k vizuálně obraznému vyjádření (samostatně vyjádřenému či přejatému) jako k prostředku, který se podílí na způsobu jejího přejímání a zapojování do procesu komunikace. Tvořivý přístup vychází zejména z porovnání dosavadní a aktuální zkušenosti žáka a umožňuje mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky. Výtvarná výchova je postavena na tvůrčích činnostech:  tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii i intuici. K jejich realizaci nabízí výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění v obrazových médiích. Tvůrčími činnostmi  (rozvíjením smyslové citlivosti, uplatňováním subjektivity apod.) založenými na experimentování je žák veden k odvaze a chuti uplatnit jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace. Ve 4. – 5. ročníku začíná být dětská fantazie a představivost usměrňována rozvíjejícím se intelektem. Žáci postupně přecházejí od hravých činností k uvědomělejší výtvarné práci.

Charakteristika výuky 2.stupeň
Žák pracuje s prvky vizuálně obrazného vyjádření
-podporuje vyjádření vlastních zkušeností,poznatků,vjemů,představ a fantazie
-využívá obrazná vyjádření k zaznamenání zkušeností získaných ostatními smysly /hmat,sluch/
-podporuje subjektivní a osobité vyjádření
-užívá nejrůznějších uměleckých vyjadřovacích prostředků
-umělecký proces chápe nejen jako možnost a způsob poznání a vyjádření, ale rovněž jako způsob komunikace a názorové seberealizace

Výchova a vzdělávací postupy, které ve výtv. vých. směřují k utváření klíčových kompetencí:
Kompetence k učení
Učitel vede žáky:
- k vědomému užívání výrazových prostředků /linie, barvy, tvary.../
- ke správnému užívání odborné terminologie /kresba, malba.../
- k samostatnému pozorování a porovnání získaných informací
- k nalézání souvislostí
- učitel seznamuje se základními výtvarnými postupy, materiály, nástroji a s jejich vyjadřovacími možnostmi
- učitel zadává jednotlivé činnosti /úkoly/ tak, aby si žáci mohli vlastní činnost zorganizovat samostatně
- učitel kladným hodnocením motivuje žáky k dalším výtvarným činnostem
- učitel umožňuje žákům realizovat vlastní nápady, podněcuje jejich tvořivost
- učitel individuálním přístupem k žákům maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch..
Kompetence k řešení problémů
- učitel žákům předkládá široký rejstřík námětů k samostatnému zpracování a řešení problémů v souvislosti s výběrem vytvářené techniky, materiálů a pomůcek
- učitel hledá různé cesty, jak žáka citlivě k vyjadřovacím prostředkům přivést, aby je poznal a vyzkoušel si je
Kompetence komunikativní
- učitel věnuje komunikaci dostatek prostoru a dohlíží na dodržování zásad komunikace /respektování originálních i méně zdařilých názorů/
Kompetence sociální a personální
- učitel žákům dle potřeby pomáhá, dodává sebedůvěru a umožňuje každému žákovi zažít úspěch, zohledňuje při činnosti rozdíly v pracovním tempu žáků
Kompetence občanské
- učitel aktivity prezentující školu podporuje a pomáhá žákům při jejich realizaci
- učitel při návštěvách galerií, muzeí, kulturních památek učí žáky respektovat, chránit a cenit si našeho kulturního dědictví
Kompetence pracovní
- při samostatné práci jsou žáci vedeni učitelem ke koncentraci na práci a její dokončení
- učitel vede žáky k nezbytnému /potřebnému/ vybavení na výtvarné činnosti, současně vede žáky ke správnému způsobu užití materiálů a nástrojů
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

Člověk a zdraví

Charakteristika oblasti

Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, zdravotně preventivní chování, kvalita mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Protože je zdraví základním předpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost, stává se poznávání a praktické ovlivňování rozvoje a ochrany zdraví jednou z priorit základního vzdělávání.

Vzdělávací oblast člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví (poznatky, činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávali potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké částí o poznávání zásadních životních hodnot, o postupné utváření postojů k nim a o aktivní jednání v souladu s nimi. Naplnění těchto záměrů je v základním vzdělávání nutné postavit na účinné motivaci a na činnostech a situacích posilujících zájem žáků o problematiku
zdraví.

Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto je velmi důležité, aby celý život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu zdraví potřebují. Zpočátku musí být vzdělávání silně ovlivněno kladným osobním příkladem učitele, jeho všestrannou pomocí a celkovou příznivou atmosférou ve škole. Později přistupuje důraz i na větší samostatnost a odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících se zdravím. Takto chápané vzdělávání je základem pro vytváření aktivních přístupů žáků k rozvoji i ochraně zdraví. Vzdělávací oblast člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do níž je zahrnuta i zdravotní tělesná výchova. Vzdělávací obsah oblasti člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej obohacují nebo využívají (aplikují), a do života školy.

Vzdělávací obor Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti člověk a jeho svět. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují
a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Vzhledem k individuálnímu i sociálnímu rozměru zdraví je vzdělávací obor Výchova ke zdraví velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova.
Vzdělávací obor Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu.

Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti řízené a výběrové, jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci různého zatížení, pro podporu zdraví a ochranu života. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je v základním vzdělávání žákův prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře zvládnutá dovednost pak zpětně kvalitu jeho prožitku umocňuje.

Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového nadání, které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů žáků. Neméně důležité je odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v běžných i specifických formách pohybového učení -
v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Proto se nedílnou součástí tělesné výchovy stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která jsou podle potřeby preventivně využívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo jsou zadávána žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení.

Škola má současně povinnost nabízet veškerý obsah Zdravotní tělesné výchovy žákům III. (příp. II.) zdravotní skupiny v samostatných vyučovacích hodinách (jako adekvátní náhradu povinné tělesné výchovy nebo jako rozšíření pohybové nabídky v dalším vyučovacím předmětu dotovaném z disponibilní časové dotace). Tato nabídka vychází ze situace v moderní společnosti, která v mnohém život usnadňuje, ale paradoxně tím vyvolává už v dětském věku četná zdravotní oslabení, která je nutné napravovat a korigovat (z nedostatku intenzivního a vhodně zaměřeného pohybu z dlouhodobého setrvávání ve statických polohách, z nadměrného příjmu potravy v nevhodné skladbě,
z nekvalitního ovzduší, z četných stresových situací, nepříznivých sociálních vztahů atd.). Základní vzdělávání tak reaguje na poznatky lékařů, že zdravotních oslabení v celé populaci přibývá a zdravotně oslabené dítě potřebuje větší množství spontánních i cíleně zaměřených pohybových
aktivit než dítě zdravé. Účast ve zdravotní tělesné výchově vede žáky k poznání charakteru jejich zdravotního oslabení i míry a rozsahu omezení některých činností. Současně předkládá konkrétní způsoby ovlivňování zdravotních oslabení (speciální cvičení, všestranně zaměřené pohybové činnosti, relaxační techniky, plavání atd.) a jejich zařazování do denního režimu žáků.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede žáky k:
- poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty
- pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů
- poznávání člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí
- získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje
- využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví
- propojování zdraví a zdravých mezilidských vztahů se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd.
- chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu pro výběr partnera i profesní dráhy, pro uplatnění ve společnosti atd.
- aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci

Tělesná výchova

Charakteristika předmětu

Obsahové, Časové a organizační vymezení

Předmět tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět
v 1- 9. ročníku 2 hodiny týdně

Tělesná výchova je specifický předmět. Ve velké míře se zde prolíná vzdělávací a výchovná složka předmětu.

Vzdělávání je zaměřeno na
- regeneraci a kompenzaci jednostranné zátěže způsobené pobytem ve škole, příprava organismu na fyzickou zátěž
- rozvoj pohybových dovedností a kultivaci pohybu
- poznávání zdraví jako důležité životní hodnoty
- rozpoznávání základních situací ohrožujících tělesné a duševní zdraví a na osvojování
dovedností jim předcházet nebo je řešit
- činnosti ovlivňující zdraví - význam pohybu pro zdraví,příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti, rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu, hygiena při TV, bezpečnost při pohybových činnostech
- činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností - pohybové hry, základy gymnastiky, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti, průpravné úpoly, základy atletiky, základy sportovních her a další doplňkové činnosti jako turistika a pobyt v přírodě, plavání, lyžování a bruslení
- činnosti podporující pohybové učení - komunikace v TV, organizace při TV, zásady jednání a chování, pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností, měření a posuzování pohybových dovedností, zdroje informací o pohybových činnostech

Organizace - žáci s přihlédnutím k určité sportovní aktivitě cvičí v tělocvičně, na hřišti, na stadionu, ve volné přírodě nebo v plaveckém bazénu. V úvodu hodiny všichni absolvují nástup, rozcvičku a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu sportování. Ke konci dochází k závěrečnému zklidnění - relaxaci. Žáci cvičí ve vhodném sportovním oblečení a obuvi. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá veškeré dostupné náčiní a nářadí, přihlíží k rozdílné pohybové zdatnosti žáků.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Kompetence k učení

- hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
- stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu
- dodává žákům sebedůvěru
- sleduje pokrok všech žáků
- umožňuje žákům,aby se naučili na základě jasných kritérií hodnotit své činnosti nebo výsledky.

Kompetence k řešení problémů

- s chybou žáka pracuje jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení
- vede žáky ke správným způsobům řešení problémů
- dodává žákům sebedůvěru,podle potřeby žákům v činnostech pomáhá

Kompetence komunikativní

- vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
- podle potřeby žákům v činnostech pomáhá
- zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat
- vede žáky k vzájemnému naslouchání a oceňování přínosu druhých,vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci

Kompetence sociální a personální

- umožňuje každému žákovi zažít úspěch
- zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat
- podle potřeby žákům v činnostech pomáhá
- požaduje dodržování dohodnuté kvality a postupů
- zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat

Kompetence občanské

- vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé
- vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
- umožňuje,aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků

Kompetence pracovní

- vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
- vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti
- uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v běžném životě,učí se užívat jednotlivé tělocvičné nářadí a náčiní.

Kritéria hodnocení:

V souladu s ŠVP jde v hodinách Tv o všeobecný rozvoj žáků, nikoli o vynikající výkony. Žáci budou v případě 16 hodin absence za pololetí přezkoušeni, aby mohli být z Tv klasifikováni. Podmínky a seznam cvičebních úkonů žáci včas obdrží od vyučujícího Tv. Do absence se započítává jakákoli hodina, kdy žák/žákyně ve výuce chybí nebo se omlouvá. V případě narůstající absence jsou rodiče informováni již ve čtvrtletí. Ke každému žáku bude přistupováno individuálně podle jeho schopností a možností.

 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Výchova ke zdraví

Charakteristika předmětu

1) Obsahové vymezení
Vzdělávání ve VKZ je zaměřeno:

- na zdravý životní styl a jeho jednotlivé složky (vyrovnaný a pravidelný denní režim - dodržování zásad zdravé životosprávy, dostatek spánku, pravidelné stravování, dostatek pohybové aktivity - sportování, aktivní formy využívání volného času, dodržování zásad osobní hygieny, duševní pohoda, snížení přetěžování, pohodu v mezilidských vztazích, co nejmenší styk se škodlivinami prostředí, odpovědné chování v nejrůznějších životních situacích, odolnost vůči škodlivým vlivům a návykům).

Základem je:

1) Zdravé stravování – potravinová pyramida, zdravý talíř, vhodné a nevhodné potravin, žák rozpozná zkratky a symboly na potravinových obalech (roztřídí nebezpečná "éčka"), žák dává do souvislostí složení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací návyky, žák chápe, že zdravá a vyvážená strava musí obsahovat šest složek: sacharidy, lipidy, bílkoviny, vitaminy, minerální látky a současně i vodu

2) Trávení volného času - proč je pravidelný pohyb důležitý v životě člověka, sportovní aktivity a jejich významu pro zdravý životní styl.

3) Základní hygienické, stravovací a jiné zdravotně preventivní návyky.

- žák projevuje odpovědný vztah k sobě samému a pravidlům zdravého životního stylu
 

2) Časové a organizační vymezení

Předmět zdravý životní styl se vyučuje jako samostatný předmět v sedmého ročníku.
Vyučovat se bude jednu hodinu týdně.

Formy, metody práce, nástroje a pomůcky se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:
- základní formou výuky jsou: skupinová práce, krátkodobé projekty

- metody: tvořivé, diskuzní, názorně-demonstrační, činnostní, badatelské

- využití: pracovních listů, odborné literatury, popř. doplněné videem
 

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

Kompetence k učení

Učitel
- zadává úkoly, které umožní volbu různých postupů
- vede žáky aby v hodinách pracovali s odbornou literaturou
- pozoruje pokrok u všech žáků v hodině

Kompetence k řešení problémů

Učitel
– se zajímá o náměty
- klade otevřené otázky

Kompetence komunikativní

Učitel
– zadává úkoly při kterých žáci spolupracují
- vede žáky, aby na sebe brali ohledy

Kompetence sociální a personální

Učitel
– podle potřeby pomáhá žákům
- každému žákovi umožňuje zažít úspěch
- dodává žáků sebedůvěru

Kompetence občanské

Učitel
- vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
- dodává žákům sebedůvěru

Kompetence pracovní

Učitel
- pozoruje pokrok při práci v hodině
- jasnými pokyny směřuje činnosti ke stanovenému cíli
- hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Člověk a svět práce

Charakteristika oblasti

Oblast člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Koncepce vzdělávací oblasti člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých
podobách a širších souvislostech.

Vzdělávací oblast člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy: Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů, které jsou pro školu povinné. Na 2. stupni je rozdělen na šest tematických okruhů: Práce s technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Svět práce. Tematické okruhy na 2. stupni tvoří nabídku, z níž školy vybírají podle svých podmínek a pedagogických záměrů, kromě povinného tematického okruhu Svět práce, minimálně další dva tematické okruhy. Vybrané tematické okruhy je nutné realizovat v plném rozsahu.

Tematický okruh Svět práce je určen pro 8. a 9. ročník i odpovídající ročníky víceletých středních škol. Je povinný pro všechny žáky v plném rozsahu a lze jej zařadit již od 7. ročníku. Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem žákům
(tedy chlapcům i dívkám bez rozdílu). Žáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V závislosti na věku žáků se postupně buduje systém, který žákům poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření. Proto je vhodné zařazovat do vzdělávání žáků co největší počet tematických okruhů.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede žáky k:
- pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce
- osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě
- vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku
- poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka
- autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí
- chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení
- orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci

Pracovní činnosti

Charakteristika předmětu

PRACOVNÍ ČINNOSTI
Charakteristika vyučovacího předmětu - 1. stupeň



Obsahové a organizační vymezení
Předmět pracovní činnosti se vyučuje v 1. až 5. ročníku . Žáci se v něm učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu.
Pracovní činnosti patří do vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, který je na 1. stupni rozdělen do čtyř tematických okruhů:

1. Práce s drobným materiálem
- vytváření předmětů z tradičních i netradičních materiálů, poznávání vlastností materiálů
- funkce a využití pracovních pomůcek a materiálů
- jednoduché pracovní postupy a organizace práce
- lidové zvyky, tradice a řemesla

2. Konstrukční činnosti
- práce se stavebnicemi (plošné, prostorové, konstrukční)
- sestavování modelů
- práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem

3. Pěstitelské práce
- základní podmínky pro pěstování rostlin
- péče o nenáročné rostliny
- pěstování rostlin ze semen, sazenic, cibulí, hlíz
- pozorování přírody

4. Příprava pokrmů
- pravidla správného stolování
- příprava tabule pro jednoduché stolování

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků


Kompetence k učení
· učitel vede žáky k osvojení si základní pracovní dovednosti a návyků z různých pracovních oblastí, učí je používat vhodné nástroje, nářadí a pomůcky při práci i v běžném životě
· učitel umožňuje žákům používat různé materiály, vhodné nástroje a nářadí
· učitel pozoruje pokrok u všech žáků

Kompetence k řešení problémů
· učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů
· učitel vede žáky k promýšlení pracovních postupů při plnění zadaných úkolů
· učitel se snaží rozvíjet u žáků tvořivost, vede je k uplatňování vlastních nápadů

Kompetence komunikativní
· učitel rozšiřuje slovní zásobu žáků v oblasti pracovních nástrojů, nářadí a pomůcek, učí je popsat postup práce
· učitel vede žáky k používání správné terminologie


Kompetence sociální a personální
· učitel vede žáky ke spolupráci a vzájemné pomoci
· učitel připravuje práci ve skupině, při vzájemné spolupráci se žáci učí respektovat nápady druhých, společně se snaží o dosažení kvalitního výsledku

Kompetence občanské
· učitel vytváří u žáků pozitivní vztah k práci a vede je k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce
· učitel umožňuje žákům, aby na základě jasných kriterií hodnotili své činnosti nebo výsledky
· učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch

Kompetence pracovní
· učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti a hygieny včetně používání ochranných pracovních prostředků
· učitel vede žáky ke správným způsobům užití materiálu a pracovních nástrojů
· učitel zohledňuje rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků a podle potřeby žákům v činnostech pomáhá
· učitel učí žáky správně a zodpovědně zacházet s pracovními pomůckami




Charakteristika vyučovacího předmětu - 2. stupeň

Tématické okruhy na 2. stupni naší školy vycházejí z podmínek a pedagogických záměrů. Realizujeme v plném rozsahu tematický okruh Práce s technickými materiály – předmět Pracovní činnosti pro 6. ročník, Provoz a údržba domácnosti - předmět Pracovní činnosti pro 9. ročník. V závislosti na věku žáků se postupně buduje systém, který žákům poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření. V každém tematickém okruhu jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci.

Vzdělávání v předmětu pracovní činnosti směřuje k:

• získání základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k organizaci
a plánování práce
• správné volbě a používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě
• pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce
• vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti využívání vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku
• poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka
• autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí
• chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení
• orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci

Formy a metody práce

• modelové situace s frontální výukou
• samostatné práce podpořené o prvky skupinové práce nad společným výrobkem
• krátkodobé projekty

Časové a organizační vymezení předmětu:

Vyučovací předmět Pracovní činnosti je vyučován jako samostatný předmět v 6. a 9. ročníku s časovou dotací 1 hodina týdně.

Předmět Pracovní činnosti je vyučován v kmenových třídách, odborných učebnách – dřevo a kovodílna, kuchyňka, učebna šití i mimo ni tj. na školním pozemku a pobytové zahradě. Řád odborné učebny je vybavením učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.


Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované ve vyučovacím předmětu Pracovní činnosti

KOMPETENCE K UČENÍ

Učitel vede žáky:
- K vyhledávání, třídění a propojování pracovních postupů a informací
- K využití odborné terminologie
- Samostatnosti
- K realizaci a překonávání problémů, plánuje, organizuje a realizuje jejich činnosti
- Tvořivosti tj. k navrhování jiných možných řešení

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ


- Učitel vytváří příležitosti k seberealizaci a uvedení vlastního pracovního postupu
- Učitel vede žáky k formulaci problému a vytváří prostor k tvorbě vlastních hypotéz, aktivně přistupuje k problémové situaci

KOMPETENCE PRACOVNÍ

- Plánují pracovní postup, realizují jej a využívají vhodné pracovní nástroje
- Žáky vedeme k tomu, aby dodržovali bezpečnostní pravidla
- Umožňujeme žákům seznamovat se s netradičními materiály a technikami zpracování
- Vedeme žáky k profesní orientaci
- Vyžadujeme dokončení úkolů v dohodnuté kvalitě a termínech

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ

- Učitel vede žáky k formulování svých myšlenek či postupů
- Učitel rozvíjí komunikativnost žáků


KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ

- Učitel řídí spolupráci při řešení problémů formou skupinových prací, tvoří společné projekty
- Učitel prohlubuje pocit zodpovědnosti žáků za odvedenou práci
- Učitel vytváří prostřednictvím různých technik hodnocení prostor k sebehodnocení práce žáků, učí žáky oceňovat práci vlastní i práci ostatních

KOMPETENCE OBČANSKÉ

- Učitel rozvíjí mezi žáky vzájemnou solidaritu, spolupráci a pomoc
- Učitel vede žáky k šetrnému využívání přírodních a nerostných surovin





 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

Doplňující vzdělávací obory

Speciální pedagogická péče

Charakteristika předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu

Jako podpůrné opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je v naší škole zařazen tento předmět speciálně pedagogické péče:  Reedukace specifických poruch učení.

Vzdělávací obsah těchto předmětů přizpůsobujeme vzdělávacím možnostem a předpokladům žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními. Vzdělávací obsah předmětu není určen, protože se jedná o předmět, který je přizpůsoben individuálním potřebám konkrétního žáka. Je zpracován dle potřeb konkrétního žáka v IVP včetně hodnocení.

Pedagog při tvorbě vzdělávacího obsahu vychází z doporučení školského poradenského pracoviště, konkrétních potřeb žáka, míry podpůrných opatření.

Pedagog při tvorbě vzdělávacího obsahu vychází z doporučení školského poradenského pracoviště, konkrétních potřeb žáka a míry podpůrných opatření.

Časové a organizační vymezení

Předměty  speciálně  pedagogické  péče  jsou  vyučovány  na  1.  a  2.  stupni  základní  školy  po  dobu  celého  školního  roku  se základní časovou dotací 1 hodina týdně. Časová dotace může být upravena dle doporučení školských poradenských zařízení pro jednotlivého žáka. Žáci jsou vzděláváni individuálně nebo v malých skupinkách. Výuka je zaměřena na oblasti reedukace či kompenzace dle platných doporučení školských poradenských pracovišť. Tento předmět vyučuje proškolený pedagog.

Organizační formy, metody

• Individuální výuka, skupinová výuka, výuka podporovaná PC.
• Individuální záležitost: vychází z individuality dítěte, aktuálního stavu a konkrétních projevů poruchy.
• Nejedná  se  o  doučování – odstraňujeme  specifické  obtíže,  zaměřujeme  se na  rozvoj  percepčně  motorických  funkcí,  pouze výuku podporujeme, nenahrazujeme.
• Začínáme na úrovni, kterou dítě s jistotou zvládá, postupně zvyšujeme obtížnost.
• Respektujeme aktuální dosaženou úroveň a to i během výuky a při hodnocení.
• Začínáme nácvikem percepčně motorických funkcí.
• Postupujeme od manipulace s konkrétními předměty k jejich zobrazení, poté k abstraktním obrazcům.
• Využíváme multisenzoriální přístup, tedy využíváme smysly v kombinaci se slovem, pohybem, rytmizací.
• Připravíme individuální vzdělávací plán postupu reedukace.

Specifické  poruchy  učení:  Neschopnost  naučit  se  číst,  psát  a  počítat  pomocí  běžných  výukových  metod  za  průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti. Poruchy nejsou způsobené sníženými intelektovými schopnostmi. Bývají porušeny funkce kognitivní, percepční a motorické, které jsou potřebné pro učení se psaní, čtení a počítání. Na vzniku poruch se podílí i porucha motorické koordinace (souhry pohybů). Mohou se vyskytnout v kombinaci s jinými formami postižení nebo souběžně s jinými vlivy prostředí.

Oblasti nápravy u SPU

• sluchová  diferenciace  řeči:  sluchová  analýza  a  syntéza,  rozlišování  měkkých  slabik di-ti-ni/dy-ty-ny,  sluchová diferenciace délky samohlásky
• zraková percepce tvarů: rozlišování pozadí a figury, rozlišování inverzních obrazců
• prostorová orientace
• nácvik sociální komunikace
• řečová výchova
• porozumění mluvené i psané řeči a její reprodukci
• rozvoj sluchového a zrakového
• nácvik sekvencí, posloupnosti
• rozvoj předčíselných a číselných představ
• koncentrace pozornosti
• paměť
• rozvoj pohotovosti mluvidel
• rozvoj slovní zásoby
• nácvik efektivních strategií učení (2. stupeň)
• využívání kompenzační ch pomůcek

Při reedukaci je nutné brát kromě samotné reedukace SPU zřetel na odraz SPU ve výuce.

Reedukace by měla být zaměřena i na nácvik praktického zvládání potíží v jednotlivých předmětech, osvojení strategií efektivního učení. Důležitá je volba další vzdělávací dráhy dítěte – zvýšená pozornost, poradenství, reálný náhled na schopnosti a studijní předpoklady.

                                                      

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Náboženství

Charakteristika předmětu

Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského životního postoje a jednání. Umožňuje přístup k biblickému poselství, ke křesťanské tradici, seznamuje s křesťanským způsobem života a pomáhá při hledání základních lidských hodnot a orientaci v tomto světě.
Předmět je nepovinný a je nabízen žákům všech ročníků na prvním i druhém stupni. Podle počtu přihlášených žáků se dělí na skupiny. Vyučování má časovou dotaci jednu hodinu týdně. Římsko-katolické náboženství je vyučováno podle platných předpisů římskokatolické církve.

Vzdělávací obsah
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu zpracovává učitel náboženství podle platných osnov vydaných českou biskupskou konferencí v roce 2004 nebo osnov schválených diecézním biskupem a podle Kompendia katechismu katolické církve, vydaného Karmelitánským nakladatelstvím v Kostelním Vydří v roce 2006.

Předmět obsahuje vybrané tematické okruhy těchto průřezových témat

1. Osobnostní a sociální výchova

1.1 Náboženská výchova z hlediska osobnostní a sociální výchovy
Z hlediska osobnostní a sociální výchovy hraje náboženská výchova důležitou roli. V charakteristice průřezového tématu osobnostní a sociální výchova se říká: Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu. Tento cíl není možné splnit bez otázek po smyslu života, jeho naplnění, transcendenci atd.

1.2 Náboženská výchova přispívá k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností, schopností
- učí uvědomovat si sama sebe jako jedinečnou a neopakovatelnou bytost,
- vede k reflexi svého jednání,
- napomáhá v hledání smyslu života,
- prostřednictvím obřadů a symbolů působí jako harmonizační faktor duševního zdraví.
V oblasti postojů a hodnot
- vychovává k dodržování mravních a etických norem,
- pomáhá utvářet osobní identitu,
- motivuje k naplňování hodnot tzv. „vyššího principu“.
.
2. Výchova demokratického občana

2.1 Náboženská výchova z hlediska výchovy demokratického občana
Náboženská výchova přispívá k tomu, aby se člověk mohl orientovat ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti a aby mohl zachovat a rozvíjet svou lidskou důstojnost, respekt k druhým s ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení.

2.2 Náboženská výchova přispívá k výchově demokratického občana
V oblasti vědomostí, dovedností, schopností
- učí zachovávat mravní a etické normy jako předpoklad pro fungování demokratické společnosti,
- vychovává k uvědomování si osobní odpovědnosti za své jednání,
- vede k uplatňování ideálů solidarity a lásky k bližnímu.
V oblasti postojů a hodnot
- motivuje k postoji tolerance vůči druhým,
- vychovává k uvědomování si hodnoty každého lidského života ve všech jeho fázích,
- vede k participaci na životě společnosti v oblastí solidarity a altruismu.

3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

3.1 Náboženská výchova z hlediska výchovy k myšleni v evropských a globálních souvislostech
Evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí, se dva tisíce let formovaly v křesťanském prostředí.

3.2 Náboženská výchova přispívá k rozvoji myšlení v evropských a globálních souvislostech
V oblasti vědomostí, dovedností, schopnosti
- prohlubuje vědomostí o souvislostech a kontinuitě dvoutisíciletých křesťanských dějin Evropy,
- učí kritickému srovnání evropské kultury s kulturami ostatních světadílů,
- vede k poznání životních osudů významných křesťanských osobností a iniciuje zájem o osobní vzory.
V oblastí postojů a hodnot
- pomáhá překonávat předsudky,
- kultivuje vztah sekularizované společností k náboženským tématům,
- podporuje pozitivní postoj k tradičním křesťanským hodnotám.

4. Multikulturní výchova

4.1 Náboženská výchova z hlediska multikulturní výchovy
Náboženská výchova přispívá k tomu, aby multikulturní výchova, která zprostředkovává poznání vlastního zakotvení a porozumění odlišným kulturám, rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturni rozmanitosti, byla zasazena do křesťanského kontextu. Aby si žáci osvojili kompetenci myšlení a orientaci v křesťanských souvislostech.

4.2 Náboženská výchova přispívá k multikulturní výchově
V oblastí vědomostí, dovedností, schopností
- prohlubuje všeobecné znalosti z oblasti světových náboženstvích,
- učí tolerantnosti k jiným náboženským skupinám a tím také k jiným skupinám etnickým a kulturním,
- umožňuje rozšíření znalostí multikulturní terminologie: církev, řeholní život, misie atd.
V oblastí postojů a hodnot
- učí vnímat odlišnosti náboženských, etnických a kulturních skupin jako obohacující faktor,
- na základě křesťanského učení o lásce k bližnímu pomáhá uvědomovat si neslučitelnost jakékoliv diskriminace s principy moderní společností,
- vede k angažovanosti v oblasti lidských práv.

5. Environmentální výchova

5.1 Náboženská výchova z hlediska environmentální výchovy
Náboženská vychovaje předpokladem k porozumění problémům, kterými se zabývá environmentální výchova. To znamená, že vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, protože zaměřuje jeho pozornost k otázkám existence člověka i světa.

5.2 Náboženská výchova podporuje environmentální výchovu
V oblastí vědomostí, dovedností, schopností
- zasazením do kontextu světa stvoření ukazuje přírodu jako jedinečnou a neopakovatelnou a vede tím ke schopnosti žasnout nad jejím uskupením,
- svým eschatologickým učením pomáhá uvědomovat si nadčasové souvislosti mezi jednáním člověka a stavem životního prostředí,
- pomáhá uvědomovat si mravní a etické hranice v oblastí výzkumu a rozvoji věd.
V oblasti postojů a hodnot
- poukazem na nezměrnost stvoření a neopakovatelnost lidství vymezuje předpoklady k utvoření pravdivé a úplné představy o velikosti lidského bytí.

6. Mediální výchova

6.1 Náboženská výchova z hlediska mediální výchovy
Náboženská výchova se stává mostem mezi prostým osvojením základní mediální gramotností, práce s médii, snahou vybavit žáka schopností orientovat se v medializovaných obsazích a umět volit odpovídající médium pro naplnění nejrůznějších potřeb - od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času tím, že přispěje k odlišení virtuálního světa od světa, ve kterém žijeme.

6.2 Náboženská výchova přispívá k mediální výchově:
V oblastí vědomostí, dovedností, schopností
- naznačuje i jiné rozměry komunikace než mediální,
- rozvíjí komunikační schopnosti pro vedení dialogu v pluralitní společnosti s odkazem na úctu k partnerovi, se kterým je dialog veden,
- pomáhá rozvíjet analytický přístup k obsahu mediálních informací a obohacuje jeho prostor o mravní rozměr,
- vede ke schopností rozeznávat platnost a význam argumentace ve veřejném projevu.
V oblasti postojů a hodnot
- rozvíjí citlivost vůči stereotypům, předsudkům a zjednodušujícím úsudkům v mediálních projevech o náboženských hodnotách,
- napomáhá uvědomění si vlastní odpovědností za způsob komunikace a vytváří základy pro pochopení spravedlnosti a mravností v mediální komunikaci,
- učí formulovat vlastní názor a kriticky hodnotit obsahy mediálních zpráv.

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Typografie a DTP

Charakteristika předmětu

Charakteristika volitelného předmětu Typografie a DTP - Pokročilá práce s textem

Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:
Zvládnutí základních typografických pravidel je jedním z prvků počítačové gramotnosti. Žáci zvládnou základní odbornou terminologii a naučí se používat písma k tvorbě příležitostných tiskovin. Naučí se pracovat s textem na úrovni typografických pravidel a jejich aplikaci na základě možností daného textového editoru. Současně se seznámí s celým procesem tvorby tiskoviny včetně technologií tisku a dokončovací výroby. Součástí výuky je v závěru exkurze do tiskárny.

Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu:
Předmět Typografie a DTP je vyučován jako povinně volitelný předmět v 9. ročníku s časovou dotací 1 hodiny týdně v každém pololetí.

 

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí:

Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:
• individuální cvičení
• spolupráce ve dvojicích
• využití ICT
• výklad s demonstračními ukázkami
• tématické diskuse, referáty nebo prezentace žáků
• výukový software
• výuková multimedia

Předmětem prolínají průřezová témata:
• rozvíjení dovedností a schopností, které souvisí s osobnostním, sociálním a morálním rozvojem (OSV)
• rozvíjení kritického myšlení, navrhování způsobů řešení problémů, ochota pomoci a spolupracovat (VDO)
• vzájemné respektování (MKV)
• lidské aktivity a vlivy na životní prostředí (ENV)
• komunikace a spolupráce, využívání informací na internetu (MDV)


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí:

Kompetence k učení
Učitel vede žáky:
• k vyhledávání, třídění a propojování informací
• k používání odborné terminologie

Kompetence k řešení problému
• ve výuce vytváříme příležitosti, kdy žáci sami mohou vyhledávat informace ve zdrojích
• žáci při práci formulují problém, aktivně zkoumají a nalézají řešení

Kompetence pracovní
• při osvojování dovedností sami navrhují vhodné nástroje, plánují pracovní postup a tempo
• žáci při práci dodržují bezpečnostní a ergonomická pravidla

Kompetence komunikativní
• práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování potřeb a zvyklostí ostatních
• učitel vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě
• žák umí na základě získaných zkušeností poradit a pomoci dalším spolužákům

Kompetence sociální a personální
• učitel vede žáky k toleranci a respektování oprávněných požadavků na pracovní prostředí u spolužáků
• učitel navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti a úspěchu
• učitel vede žáky k ochotě pomoci

Kompetence občanské
• učitel vede žáky k šetrnému využívání svěřených prostředků
• učitel vede žáky k efektivitě a k úsporám energie při práci s PC

Hodnocení a klasifikace
Hodnocení žáků probíhá kriteriálně na základě výsledků výkonnostních testů a ústní formou na základě rozboru prezentovaných prací; žáci provádějí sebehodnocení a vzájemné hodnocení ve skupině.

Klasifikace je provedena na základě
1. splnění zadaných úkolů
2. aplikování získaných znalostí
3. aplikování dosažených dovedností
4. aktivity a iniciativy v hodinách 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Konverzace v anglickém jazyce

Charakteristika předmětu

Výuka cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytuje živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa.
Osvojování cizích jazyků přispívá ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice.


Důraz je kladen na komunikační schopnosti žáků. Výuka směřuje k tomu, aby žáci byli schopni dorozumět se s cizincem v běžných situacích a hovořit s ním o jednoduchých tématech. Měli by rozumět čtenému textu na příslušné jazykové úrovni, stejně tak i poslechovým cvičením. Důležité je i poznávání reálií, kontakty s partnerskými školami a poznávací zájezdy.

Při práci je uplatňován diferencovaný přístup k žákům, důraz je kladen především na mluvený projev a dovednost dorozumět se. V psaném projevu jsou zohledněny specifické chyby. Individuálně se přistupuje i k závěrečnému hodnocení těchto žáků.

Při hodnocení klademe důraz zejména na ústní projev, aktivitu v hodinách, porozumění a orientaci v textu a dovednost aplikovat. Součástí hodnocení je i písemný projev a podíl zadaných a vypracovaných úkolů, stejně tak i iniciativa a práce na projektech.

Žáci využívají i prostředky výpočetní techniky, kde se učí prostřednictvím výukových programů a internetu vyhledávat a zpracovávat různé informace nebo tvořit projekty.



Výchovné a vzdělávací postupy pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Kompetence k učení
- Poskytujeme žákům přístup k mnoha informačním zdrojům, jako je např. internet, cizojazyčná beletrie a časopisy, výkladové slovníky, mapy, autentické materiály, prospekty, …
- Nabízíme řadu aktivačních metod ze kterých si žáci vybírají a využívají je pro efektivní učení, např. práci s textem, hledání ve slovníku, poslech autentického textu, kooperativní výuku, projektovou formu výuky, zpracování referátů, motivační hry, písně, …
- Zadáváme úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace
- Vedeme žáky k ověřování výsledků
- Umožňujeme setkání s rodilými mluvčími

Kompetence k řešení problémů
- Umožňujeme volný přístup k informačním zdrojům
- Klademe vhodné otázky
- Vedeme žáky k porovnávání a odvozování problémů, např. hledáním souvislostí, společných či rozdílných znaků reálií ČR a cizojazyčných zemí, k aplikaci stávajících jazykových pravidel pro vyvozování složitějších gramatických jevů
- Předkládáme dostatek spolehlivých informačních zdrojů o těchto zemích

Kompetence komunikativní
- Vytváříme dostatek příležitostí k mluvenému projevu prací ve dvojicích, skupinách, rozhovory v rolích, modelových situacích, tlumočením, prezentací výstupů projektů, …
- Vedeme žáky k výstižnému a souvislému projevu

Kompetence sociální a personální
- Vedeme žáky k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti
- Hodnotíme žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
- Pozitivně rozvíjíme sebedůvěru a vědomí vlastních schopností

Kompetence občanské
- Poskytujeme žákům dostatek modelových situací k prokázání praktických jazykových dovedností, např. při tlumočení, kontaktech s partnerskými školami, zpracování autentických materiálů o městě, naší republice, …
- Využíváme zkušenosti žáků z cestování
- Vedeme žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů
- Vedeme žáky ke vzájemnému naslouchání si

Kompetence pracovní
- Vedeme žáky k propojení jednotlivých jazykových znalostí a dovedností k praktickému ovládání jazyka tím, že např, vytvářejí pracovní listy, zpracovávají referáty, prezentují projekty, …
- Napomáháme při cestě ke správnému řešení a zohledňujeme rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků
- Vedeme žáky k tomu, aby byli schopni efektivně organizovat svou práci

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Konverzace v německém jazyce

Charakteristika předmětu

Další cizí jazyk

je předmět, který vyučujeme v 8. a 9. ročníku v rozsahu 3 hodin týdně. Cílem je dosáhnout na konci 9. ročníku úrovně A1. To znamená, že žák rozumí známým každodenním výrazům a základním frázím, které dokáže používat. Umí představit sebe i ostatní a klást jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu. Na podobné otázky umí odpovídat a dokáže se jednoduchým způsobem domluvit.

Při práci je uplatňován diferencovaný přístup k žákům, důraz je kladen především na mluvený projev a dovednost dorozumět se. V psaném projevu jsou zohledněny specifické chyby. Individuálně se přistupuje i k závěrečnému hodnocení těchto žáků.

Při hodnocení klademe důraz zejména na ústní projev, aktivitu v hodinách, porozumění a orientaci v textu a dovednost aplikovat. Součástí hodnocení je i písemný projev a podíl zadaných a vypracovaných úkolů, stejně tak i iniciativa a práce na projektech.

Žáci využívají i prostředky výpočetní techniky, kde se učí prostřednictvím výukových programů a internetu vyhledávat a zpracovávat různé informace nebo tvořit projekty.


Výchovné a vzdělávací postupy pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Kompetence k učení
- Poskytujeme žákům přístup k mnoha informačním zdrojům, jako je např. internet, cizojazyčná beletrie a časopisy, výkladové slovníky, mapy, autentické materiály, prospekty, …
- Nabízíme řadu aktivačních metod ze kterých si žáci vybírají a využívají je pro efektivní učení, např. práci s textem, hledání ve slovníku, poslech autentického textu, kooperativní výuku, projektovou formu výuky,zpracování referátů, motivační hry, písně, …
- Zadáváme úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace
- Vedeme žáky k ověřování výsledků
- Umožňujeme setkání s rodilými mluvčími

Kompetence k řešení problémů
- Umožňujeme volný přístup k informačním zdrojům
- Klademe vhodné otázky
- Vedeme žáky k porovnávání a odvozování problémů, např. hledáním souvislostí, společných či rozdílných znaků reálií ČR a cizojazyčných zemí, k aplikaci stávajících jazykových pravidel pro vyvozování složitějších gramatických jevů
- Předkládáme dostatek spolehlivých informačních zdrojů o těchto zemích

Kompetence komunikativní
- Vytváříme dostatek příležitostí k mluvenému projevu prací ve dvojicích, skupinách, rozhovory v rolích, modelových situacích, tlumočením, prezentací výstupů projektů, …
- Vedeme žáky k výstižnému a souvislému projevu

Kompetence sociální a personální
- Vedeme žáky k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti
- Hodnotíme žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
- Pozitivně rozvíjíme sebedůvěru a vědomí vlastních schopností

Kompetence občanské
- Poskytujeme žákům dostatek modelových situací k prokázání praktických jazykových dovedností, např. při tlumočení, kontaktech s partnerskými školami, zpracování autentických materiálů o městě, naší republice, …
- Využíváme zkušenosti žáků z cestování
- Vedeme žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů
- Vedeme žáky ke vzájemnému naslouchání si

Kompetence pracovní
- Vedeme žáky k propojení jednotlivých jazykových znalostí a dovedností k praktickému ovládání jazyka tím, že např, vytvářejí pracovní listy, zpracovávají referáty, prezentují projekty, …
- Napomáháme při cestě ke správnému řešení a zohledňujeme rozdíly ve znalostech a pracovním tempu žáků
- Vedeme žáky k tomu, aby byli schopni efektivně organizovat svou práci

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Chemicko-biologická praktika

Charakteristika předmětu

Charakteristika volitelného předmětu Chemicko-biologická praktika

Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:
Na základě praktického měření, experimentu, pozorování porozumět fyzikálním jevům a procesům v přírodě. Předmět bude navazovat a rozšiřovat učivo povinného předmětu chemie. Cílem je naučit se pozorované jevy zaznamenat, umět své zkušenosti předat ostatním, umět si vyhledat a zpracovat odpovědi na otázky.

Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu:
Předmět  je vyučován jako povinně volitelný předmět na druhém stupni ZŠ. Předmět Chemicko-biologická praktika je vyučován v odborné učebně chemie nebo biologie, ve které je k dispozici počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, promítací plátno, je možné použít počítačové učebny.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí:

Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:
• skupinové vyučování (s využitím pracovních listů, literatury)
• kolektivní práce
• práce v týmu
• krátkodobé projekty
• využití ICT
• výklad s demonstračními ukázkami
• tématické diskuse, referáty nebo prezentace žáků
• výukové filmy
Výuka bude doplněna:
• příležitostně exkurzemi

Předmětem prolínají průřezová témata:
• rozvíjení dovedností a schopností, které souvisí s osobnostním, sociálním a morálním rozvojem (OSV)
• rozvíjení kritického myšlení, navrhování způsobů řešení problémů, ochota pomoci a spolupracovat (VDO)
• skleníkový efekt, výroba, zdroje energie v globálním měřítku (EGS)
• vzájemné respektování (MKV)
• princip výroby elektrické energie, posuzování obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, jaderná energetika (EV)
• komunikace a spolupráce, kritické čtení, využívání informací na internetu (MDV)


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí:

Kompetence k učení
Učitel vede žáky:
• k vyhledávání, třídění a propojování informací
• k používání odborné terminologie
• k samostatnému měření, experimentování a porovnávání získaných informací
• k nalézání souvislostí mezi získanými daty
• k pozorování fyzikálních jevů v reálných životních situacích a prostředích
• k vyvozování fyzikálních zákonitostí a zpětná aplikace ve svém běžném životě

Kompetence k řešení problému
• ve výuce vytváříme příležitosti, kdy žáci sami mohou odhalovat podstatu fyzikálních jevů prostřednictvím aktivního zkoumání a vyhledávání informací ve zdrojích
• žáci při zkoumání fyzikálních jevů sami formulují problém, vyslovují hypotézy o jeho příčinách a proměnných, aktivně zkoumají a nalézají řešení


Kompetence pracovní
• při objevování fyzikálních jevů a ověřování fyzikálních zákonitostí žáci sami navrhují vhodné nástroje, plánují pracovní postup a zaznamenávají jej
• žáky vedeme k tomu, aby dodržovali bezpečnostní pravidla – důležitost těchto pravidel a jejich podstatu žáci sami ověřují z hlediska fyzikálních zákonitostí

Kompetence komunikativní
• práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých, na diskusi
• učitel vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě
• žák umí na základě fyzikálních poznatků kriticky posoudit informace v tisku, rozhlase, televizi nebo na internetu


Kompetence sociální a personální
• využívání skupinového vyučování vede žáky ke spolupráci při řešení problému
• učitel navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti
• učitel vede žáky k ochotě pomoci
• žák umí realisticky ohodnotit svůj přínos k řešení úkolu skupiny, objektivně vyjádřit hodnocení podílu dalších členů skupiny na řešení

Kompetence občanské
• učitel vede žáky k šetrnému využívání elektrické energie, k posuzování efektivity jednotlivých energetických zdrojů
• učitel podněcuje upřednostňování obnovitelných zdrojů

Hodnocení a klasifikace
Hodnocení žáků probíhá převáně ústní formou na základě rozboru vytvořených a odevzdaných prací; žáci provádějí sebehodnocení a vzájemné hodnocení ve skupině.

Klasifikace je provedena na základě
1. splnění zadaných úkolů
2. aplikování získaných znalostí
3. aplikování dosažených dovedností
4. aktivita a iniciativa v hodinách



 

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Fyzikální praktika

Charakteristika předmětu

Charakteristika volitelného předmětu Matematicko-fyzikální praktika

Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:
Na základě praktického měření, experimentu, pozorování porozumět fyzikálním jevům a procesům v přírodě. Předmět bude navazovat a rozšiřovat učivo povinného předmětu fyzika. Cílem je naučit se pozorované jevy zaznamenat, umět své zkušenosti předat ostatním, umět si vyhledat a zpracovat odpovědi na otázky.

Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu:
Předmět matematicko - fyzikální praktika je vyučován jako povinně volitelný předmět
v 6., 7., a 8. ročníku s časovou dotací 2 hodiny týdně v každém pololetí. Předmět matematicko - fyzikální praktika je vyučován v odborné učebně fyziky, ve které je k dispozici počítač, dataprojektor, elektrický rozvaděč, promítací plátno, je možné použít počítačové učebny, učebny biologie a chemie s interaktivní tabulí.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí:

Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:
• skupinové vyučování (s využitím pracovních listů, literatury)
• kolektivní práce
• práce v týmu
• krátkodobé projekty
• využití ICT
• výklad s demonstračními ukázkami
• tématické diskuse, referáty nebo prezentace žáků
• výukové filmy
Výuka bude doplněna:
• příležitostně exkurzemi

Předmětem prolínají průřezová témata:
• rozvíjení dovedností a schopností, které souvisí s osobnostním, sociálním a morálním rozvojem (OSV)
• rozvíjení kritického myšlení, navrhování způsobů řešení problémů, ochota pomoci a spolupracovat (VDO)
• skleníkový efekt, výroba, zdroje energie v globálním měřítku (EGS)
• vzájemné respektování (MKV)
• princip výroby elektrické energie, posuzování obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, jaderná energetika (EV)
• komunikace a spolupráce, kritické čtení, využívání informací na internetu (MDV)


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí:

Kompetence k učení
Učitel vede žáky:
• k vyhledávání, třídění a propojování informací
• k používání odborné terminologie
• k samostatnému měření, experimentování a porovnávání získaných informací
• k nalézání souvislostí mezi získanými daty
• k pozorování fyzikálních jevů v reálných životních situacích a prostředích
• k vyvozování fyzikálních zákonitostí a zpětná aplikace ve svém běžném životě

Kompetence k řešení problému
• ve výuce vytváříme příležitosti, kdy žáci sami mohou odhalovat podstatu fyzikálních jevů prostřednictvím aktivního zkoumání a vyhledávání informací ve zdrojích
• žáci při zkoumání fyzikálních jevů sami formulují problém, vyslovují hypotézy o jeho příčinách a proměnných, aktivně zkoumají a nalézají řešení


Kompetence pracovní
• při objevování fyzikálních jevů a ověřování fyzikálních zákonitostí žáci sami navrhují vhodné nástroje, plánují pracovní postup a zaznamenávají jej
• žáky vedeme k tomu, aby dodržovali bezpečnostní pravidla – důležitost těchto pravidel a jejich podstatu žáci sami ověřují z hlediska fyzikálních zákonitostí

Kompetence komunikativní
• práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých, na diskusi
• učitel vede žáky k formulování svých myšlenek v písemné i mluvené formě
• žák umí na základě fyzikálních poznatků kriticky posoudit informace v tisku, rozhlase, televizi nebo na internetu


Kompetence sociální a personální
• využívání skupinového vyučování vede žáky ke spolupráci při řešení problému
• učitel navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti
• učitel vede žáky k ochotě pomoci
• žák umí realisticky ohodnotit svůj přínos k řešení úkolu skupiny, objektivně vyjádřit hodnocení podílu dalších členů skupiny na řešení

Kompetence občanské
• učitel vede žáky k šetrnému využívání elektrické energie, k posuzování efektivity jednotlivých energetických zdrojů
• učitel podněcuje upřednostňování obnovitelných zdrojů

Hodnocení a klasifikace
Hodnocení žáků probíhá převáně ústní formou na základě rozboru vytvořených a odevzdaných prací; žáci provádějí sebehodnocení a vzájemné hodnocení ve skupině.

Klasifikace je provedena na základě
1. splnění zadaných úkolů
2. aplikování získaných znalostí
3. aplikování dosažených dovedností
4. aktivita a iniciativa v hodinách

Průřezová témata pokrývaná předmětem

Mediální výchova

Charakteristika předmětu

Předmět Mediální výchova je realizován v 9. ročníku v úzké návaznosti na učivo předmětu Výchova k občanství. Jako průřezové téma zasahuje všechny vzdělávací oblasti. V předmětu MedV jde zejména o rozvoj kritického myšlení a prohlubování mediální gramotnosti. Především představuje "schopnost vyrovnat se s odstupem a poučeně se symbolickým prostředím, které produkují masová média". (Jan Jirák)

Charakteristika předmětu:
- rozvíjet kultivovaný písemný a ústní projev
- rozvíjení předpokladů k vyjadřování vlastních myšlenek, citů názorů a postojů
- využívání rozmanitých zdrojů informací (slovníky, encyklopedie, katalogy, internet, Tv, audio a video záznamy, rozhlas)
- rozšiřování vědomostí a dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií
- vnímání psaného a mluveného slova jako zdroje poznání a prožitků
- rozvíjení analýzy textu a kritické posuzování jeho obsahové stránky
- rozšiřování jazykových a literárních znalostí a dovedností potřebných k tvorbě psaného nebo mluveného zpracování
- pokročilá práce s VT - učivo vychází ze skutečnosti, že žák zvládá základy práce na PC
- používání znalostí a dovedností při zpracování informací, které lze získat z různých zdrojů
- prohlubování dovednosti porovnávat jevy, jejich shody a odlišnosti, třídění a zobecnění

Časová dotace:
- 9. ročník
- 1 vyučovací hodina týdně

Místo realizace:
- třídy
- učebny VT
- učebna biologie (ICT)
- školní rozhlas
- prostory mimo budovu školy

Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova
- rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, poznávání druhých lidí, mezilidské vztahy komunikace, řešení problému a rozhodovací dovednosti, praktická etika


Výchova demokratického občana
- občanská společnost a stát, občanská práva a svobody, svoboda slova

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
- jsme Evropané; Evropa a svět nás zajímá

Multikulturní výchova
- mezilidské vztahy, multikulturalita


Enviromentální výchova
-lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí


Mediální výchova
- kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti, tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu




Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Vyučovací předmět Mediální výchova má široké mezipředmětové vztahy (občanská výchova, informatika, dějepis, hudební výchova, český jazyk a literatura)

Formy a metody práce
- vyučovací hodina: metody RWCT, skupinové vyučování, diskuse, výklad, práce s PC, samostatná práce, referáty, projekty
- práce s výpočetní technikou, práce s audio-video záznamovou technikou, ICT
- exkurze
- tvorba školního časopisu, webových stránek školy, vysílání školního rozhlasu; školní video, příspěvky do ostatních médií






Klíčové kompetence
Učitelé vedou žáky k rozvoji a osvojení těchto klíčových kompetencí:
Kompetence k učení
- učíme žáky uvádět věci do souvislostí, propojujovat poznatky do širších celků
- zadáváme takové úkoly, ve kterých žáci vyhledávají informace, kriticky hodnotí, usilují o porozumění
- umožňujeme žákům využívat dostupné informační zdroje
- prostřednictvím zadávaných úkolů vedeme žáky k samostatnému využití informačních a komunikačních technologií v praktickém životě
- navozujeme situace, kterými jsou žáci vedeni ke schopnosti realizovat vlastní nápady, podněcovat vlastní tvořivost
- žáci jsou vyučujícím motivováni tak, aby měli z učení radost


Kompetence k řešení problémů
- učíme žáky hledat souvislostí mezi teorií a praxí i mezi jednotlivými předměty
- umožňujeme žákům samostatně dotvářet poznatky
-učíme žáky chápat, že v životě se při práci s informacemi často budou setkávat s problémy, které nemají jen jedno správné řešení
- vedeme žáky k nalézání řešení, jeho praktickému provedení a dokončení práce
- usilujeme o týmovou spolupráci
- společně se žáky s nadhledem a rozumem řešíme různé problémové situace ve výuce


Kompetence komunikativní
- usilujeme o dodržování etiky komunikace
- učíme žáky zapojujovat se do diskuse, naslouchat druhým, obhájit svůj názor, vhodně argumenovat
-dbáme na to, aby žáci uplatňovali pravidla slušného chování v komunikaci se spolužáky, učiteli a ostatními dospělými
- prostřednictvím úkolů a projektů seznamujeme žáky s bohatostí a krásou našeho jazyka a s jeho praktickým používáním
- umožňujeme žákům používat nejmodernější způsoby komunikace a učíme je dodržovat vžité konvence a pravidla



Kompetence sociální a personální
- spoluvytváříme pravidla vzájemného soužití ve skupině
- rozvíjíme u žáků schopnost kooperace a týmové práce,schopnost přijmout určitou roli v týmu
- vedeme žáky k dovednosti poskytnout kolegiální radu či pomoc
- prostřednictvím různých technik hodnocení a sebehodnocení učíme žáky oceňovat práci vlastní i práci druhých
- umožňujeme žákům rozvíjet svou představivost a fantazii a prohlubovat vztah k uměleckým hodnotám
- navozujeme takové situace, při nichž žáci mohou objevovat v sobě dobré stránky a hodnoty, rozvíjet svou osobnost a individualitu


Kompetence pracovní
- klademe důraz na využití znalostí a zkušeností v praktickém životě
- rozvíjíme schopnost plánování a organizování pracovních činností a schopnost adaptovat se na změněné nebo nové pracovní podmínky
- dbáme na dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel pro práci s informační a komunikační technikou
- výběrem tohoto předmětu umožňujeme žákům směrovat a prohlubovat prohlubovat profesní orientaci
-umožňujeme žákům prezentovat výsledky své práce ve školním časopise, školním rozhlase, na webových stránkách školy a spolupodílet se na jejich tvorbě

Průřezová témata pokrývaná předmětem