Evaluace vzdělávacího programu

Hodnocení žáků

• Hodnocení všech předmětů obsahuje následující obecná kritéria:
aktivita v hodinách, dovednosti, znalosti, iniciativa (tzn. spontánní činnost žáka mimo vyučovací hodiny rozvíjející kompetence v daném předmětu)
• V charakteristice každého předmětu jsou navíc obsažena případná specifická kritéria - např. seminární a domácí práce, podíl zadaných/vypracovaných domácích prací, jejich úprava, obsah a správnost, písemný projev, ústní projev, porozumění textu, práce v týmu, znalost faktografie, dovednost aplikovat, aktivita v hodinách, iniciativa, vyhledávání informací atd.

Podklady pro hodnocení vznikají vždy kombinací různých forem zjišťování
• ústní projev žáků
• soustavné sledování výkonů a připravenosti žáka na vyučování; analýza výsledků různých činností žáka (aktivita při výuce, pozornost, zaujetí pro předmět, písemné zpracování laboratorních protokolů, domácí úkoly všeho charakteru apod.)
• školní i domácí písemné práce
• různými druhy zkoušek (ústní, písemné - včetně testů, grafické, praktické, pohybové) dle specifik jednotlivých předmětů
• iniciativa žáků při nepovinných a nadstandardních úkolech atd.
Tato kombinace je navíc individuálně vztažena k jednotlivým žákům a jejich potřebám. Jsme si vědomi, že někteří žáci jsou schopni se lépe vyjádřit ústně, jiní písemně, někteří si nedokáží dobře zapamatovat rozsáhlou faktografii, ale bez problémů plní náročné tvůrčí úlohy.

Klasifikační stupně jsou voleny tak, aby odpovídaly zažitým tradicím - používáme pětistupňovou škálu, ve které hodnocení 1 odpovídá nejlepšímu dosaženému hodnocení, stupeň 4 popisuje hodnocení ještě přijatelné, na spodní hranici požadovaných výsledků, stupeň 5 označuje hodnocení nedostatečné.

Hodnocení provádí a zodpovídá za něj příslušný vyučující.

Plánované souhrnné písemné práce v rozsahu více než třiceti minut a delší zapisují vyučující s týdenním předstihem do třídní knihy. Ostatní písemné práce se do přehledu nezaznamenávají.
Učitel opraví všechny písemné práce do 10 dnů od jejich napsání, seznámí žáky s hodnocením, umožní jim do opravených prací nahlédnout a dá jim zpětnou vazbu jejich práce. Archivuje písemné práce po dobu školního roku.

Učitel dodržuje pedagogické zásady, zejména:
• nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden;
• uvědomuje si, že účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech a dovednostech, ale hodnotit to, co žák umí;
• u žáka s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení při jeho výuce i klasifikaci přihlédne k charakteru poruchy, respektuje doporučení PPP, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro klasifikaci, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Učitel klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony.
• do hodnocení zásadně nepromítá svůj postoj k žákovi ani srovnávání žáka s ostatními.
Hodnocení zásadně zachycuje stav a vývoj výkonů, dosažených vědomostí a dovedností.


Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy:

a) podmínky ke vzdělávání,
b) průběh vzdělávání,
c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání,
d) výsledky vzdělávání žáků a studentů,
e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,
f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům.

Jednotlivé oblasti jsou vždy posuzovány z pohledu cílů, které si škola stanovila, jak se daří je plnit, oblasti, kde škola dosahuje úspěchy a také v čem má rezervy.