Partnerství 1.A a 9.B
Aneb jak deváťáci zjistili, že prvňáci mají nekonečno energie a milion otázek.
A jak tedy spolupráce očima velkých parťáků vypadá?
V deváté třídě jsme dostali na starost prvňáčky. Chodíme za nimi každý čtvrtek a snažíme se, aby se mezi námi cítili dobře. Provádíme je po škole, povídáme si s nimi a pomáháme jim zvyknout si na nové prostředí. Jsou tu teprve první rok, takže se na nás mohou obrátit, když něco potřebují nebo si s něčím nevědí rady.
Moje prvňačka mi třeba během dvaceti minut stihne popsat skoro všechno, co se jí za celý týden stalo. Vypráví mi o škole, kamarádech i o různých maličkostech, které by jí jinak možná připadaly úplně obyčejné. Je hezké sledovat, jak si na školu postupně zvyká a jak mezi námi vzniká důvěra. (Barča)
S prvňačkou trávím čas už nějakou dobu. Ze začátku jsem byla nervózní a bála jsem se, že nebudu vědět, o čem se s ní bavit. Nakonec to ale bylo úplně v pohodě. Je moc hodná, milá a vždycky se se mnou ráda baví. Čas s ní mě baví a jsem ráda, že jsme se poznaly. Je krásně vidět, jak mezi námi vzniká pouto a důvěra. (Káťa)
Spolupráce s prvňáky je zatím opravdu skvělá. Všichni jsou moc fajn a mají spoustu pozitivní energie, je strašně hezké že se do školy těší a nechodí tam se strachem. Musím přiznat že jsem se toho na začátku roku trochu bál ale teď se za nimi vždycky těším a už se nemůžu dočkat první společné akce. (Adam)
