Scházeli jsme se o volných odpolednech a pilovali jsme náš herecký projev, jenž zpočátku působil dojmem spíše nervózním či nepřipraveným, než profesionálním, o který jsme usilovali. Ono slavné datum se blížilo. Naše nervozita se přelévala na učitelku. Co když klukům „rupne v bedně“ a nepřijdou, nebo selže technika, ba dokonce se nebudou líbit scénky?

Poslední kapkou, aby pohár trpělivosti přetekl, bylo, že se v den konání akademie ztratila kazeta s nahrávkou, na kterou se měl tancovat barokní tanec. Vyučující bubnovala prsty do stolu a pod vlasy se jí třpytily krůpěje potu. Dílem náhody však důležitou nahrávku vlastnil náš třídní, pan učitel Vopat, a ochotně nám ji zapůjčil.

Sedm hodin večer, úterý 10.6.1997. Zvědaví rodiče s fotoaparáty a kamerami zaujímají nejvýhodnější místa, odkud by na své ratolesti nejlépe viděli. Pódium či jeviště by bylo lepší, v duchu si pomyslím.

Akademie začala. Do našich dějin nás vnesly scénky nazvané Praotec Čech a Libuše. Mohu-li podotknout, scénka Libuše sklidila největší potlesk. V rolích se představili žáci a žákyně třídy 9.B. „Nemluvené slovo“ předvedli v ukázkách Faraón a Barokní tanec žáci z 9.C a 9.B. Ve scénce Faraón se rodiče mohli přesvědčit o síle chlapců - otroků, neboť bedna s faraónem nebyla lehká. Tak jako školní předměty se neobejdou bez termínů či pouček, tak se školní akademie neobešla bez chemického pokusu a výsledků různých anket prováděných na naší škole ( 9.A ). Na omluvu nepodařeného experimentu musím uvést, že magické pole bylo silně narušeno. Mrazík motivoval třídu 9.C. Připravili zkrácenou verzi tohoto známého ruského filmu, který jsme mohli sledovat v televizi o Štědrých večerech. Trochu uvolnění vnesla do hlediště módní přehlídka modelů, jež dívky našly „v truhle na půdě“ a jež nosily „už jejich babičky“. Velkou odvahu projevily Lucie Merunková z 9.B, která přednesla dlouhou povídku od Ludvíka Aškenazyho - Vajíčko, dále průvodci programu Martin Luštický a Linda Ruschaková z 9.A. O to, že rodiče neodešli s prázdnou, se postaral Ondřej Šandera se svou dražbou výkresů vytvořených deváťáky. Za celou školu se s námi rozloučil pan ředitel Mgr. Dalibor Carda a každému osobně předal Pamětní list. Všechny scénky se povedly, účinkující nezapomněli text, ani se nezaškobrtli a z toho plyne, že jsme byli oceněni bouřlivými ovacemi. Akademie byla skvělá, za ty nervy určitě stála.

Alexandra Holubová, tř. 9.B

zpět na menu