Naše 9.A
prosinec 2001
Tak už je to tady, poslední rok na základce ZŠ Za Nádražím. Bylo to krásných devět let na naší škole. Moc se nám bude stýskat!!!! S Vámi učiteli to bylo fajn, ale někdy jste nás dokázali vytočit a lezli jste nám s prominutím na nervy. Ale my vám určitě taky a víc. Myslíme si, že jsme byli docela dobrá třída, ale i parta. Drželi jsme spolu, až na výjímky, které nebudeme jmenovat. Devět let uteklo jako voda, ale na druhou stranu se těšíme na jiné prostředí a jiný kolektiv.
Vrátit se zpět, to nejde, ale zbydou nám krásné vzpomínky !!! NIKDY NA TO NEZAPOMENEME !!!! I když jsme měli dohromady nějaké konflikty, vždycky se to nějak vyřešilo.
Tak a teď něco pro učitele a o nich:
Jan Vopat:
jste opravdu dobrý zeměpisář a ty Vaše komplimenty
stály za to.
Jan Kříž:
ty Vaše finty jsme si nestačili zapsat ani zapamatovat, je
jich opravdu hodně, je nám to velice líto :-(
Eva Zálohová:
jste opravdu dobrá třídní a byla s Vámi opravdu sranda.
Ivana Severová:
hudebka s Vámi je dobrá a strašně rádi jsme zpívali a
nejraději ty dvě písničky (Míle a Japonečku).
Bohuslava Jochová:
určitě jsme Vám někdy hodně lezli krkem, ale někdy jsme
byli opravdu andílci, nemyslíte?
Jiřina Majerová:
rodinka pro nás byla někdy nuda a někdy zábava. Vážíme
si toho, že jste s námi o všem mluvila otevřeně.
Mockrát díky !!!
Zdeněk Pilař:
Fyzika, to je předmět pro kluky, ale snaží se ho pochopit
i holky. A docela nám to jde.
Věra Dvořáková:
chemie pro nás byla dost velký a tvrdý oříšek, ale
nakonec jsme to skoro všichni zvládli.
Alena Freiová:
My holky Vám děkujeme za lekce šití, vyšívání, atd.
I další naše učitele, jako paní učitelku Hoššovou, Jindrovou, pana učitele Záhoře i někteří jiné máme rádi a za všechnu jejich trpělivost jim děkujeme.
Několik momentek
Z našich společných akcí vzpomínáme nejvíc na lyžařský výcvik. Bylo nám tam opravdu dobře a fajn. Líbilo se nám tam, hlavně ty večery ! Byli tam s námi paní učitelka Brožová, pan učitel Vopat a Filip Bloch a pan ředitel Carda. Většinu z nás bavilo víc "sjezdování" než "běžkování", běžky nás moc utahaly. Pan učitel Vopat byl určitě ve svém živlu, když dostal od holek pusu na obě tváře, ten se pak červenal a vypadal jako jahoda.
Pak také vzpomínáme na školní výlet, kdy jsme jeli do Horní Plané a na Jenišov. Bylo to světové. Už když jsme jeli tam, holky se seznamovaly s kluky z vedlejšího kupé. Jen jsme dorazili na místo a dali jsme si věci do chatek, šli jsme se koupat. Voda byla tehdy docela studená, ale pár odvážlivců se už nemohlo dočkat. Když tam ostatní hodili Lucku, vypadala nejdřív, že se jí tam vůbec nechce, nakonec se tam ale cachtala nejdéle. Druhý den jsme se vydali po Medvědí stezce, odkud máme taky spoustu vzpomínek.
