zpět na menu
Naše třída pod mikroskopem
Pokud bych naší třídu zmenšila a zrychlila pohyb nás všech, vypadalo by to u nás v VII.B jako hemžení včeliček, někdy dokonce i pilných. Příprava na hodinu, konec hodiny, přestávka, konec přestávky, stěhování do jiné třídy. A pořád kolem dokola, stereotypně..... Ale všechno je to daleko složitější.
Začnu od začátku. Třídu máme ve druhém patře, v učebně hudební výchovy. Zdánlivě to vypadá docela lákavě. Mít klavír ve třídě není určitě k zahození. Ve skutečnosti to má velkou nevýhodu. O svoji třídu se musíme dělit s ostatními žáky. Takže si nejsme nikdy jisti, že budeme mít všechno na svém místě. Ale s tím se musíme smířit.
Celkem je nás 26, z toho 12 dívek a 14 chlapců. Jsme matematická třída a navíc 7 děvčat hraje volejbal.
Někdy zažíváme docela perné chvilky, třeba zrovna při matematické písemce nebo opáčku z fyziky. Oči navrch hlavy míváme při diktátu z češtiny a občas stačí i obyčejné zkoušení.
My holky a asi i kluci se teď těšíme na hodinu vaření. Pokaždé si pochutnáme na nějaké dobrotě.
V dubnu se několik z nás zúčastní zájezdu do Londýna. Budeme spát v anglických rodinách a podíváme se do Londýnského muzea a muzea voskových figurin. Už se nemůžeme dočkat a probíráme samé důležité věci. Jak se domluvíme, jestli se neztratíme, co s sebou a děvčata samozřejmě co na sebe.
A co nesnášíme? Myslím si, že teď mluvím za všechny. Nesnášíme pondělky! Měly by se zrušit. Pondělí je vůbec nejhorší den v týdnu a nejvíce se vleče. Místo abychom načerpali síly přes sobotu a neděli, jsme začátkem týdne totálně vyčerpaní.
Moderní muziku jako je disco, pop, rap......posloucháme téměř všichni s vyjímkou Lukáše. Ten ji nemusí. Potrpí si více na dechovku.
V zimě nás čeká lyžařský výcvik. Co nevidět začneme dávat dohromady lyžařskou výstroj a budeme si moc a moc přát také nějaký sníh na lyžování.
No a když to vezmu kolem a kolem, jsme docela fajn parta. To, že občas zasviští vzduchem mokrá houba a přistane někomu třeba zrovna na obloženém chlebíčku, nebo nějaký dobrák schová dalšímu školní tašku, je celkem asi běžné. Hlavní je, že se jeden na druhého můžeme spolehnout a rozumíme si. Jasně, že kluci s klukama a holky s holkama. Prozatím.Pavlína Svojšová tř.7.B
