zpět na menu
První velká výprava do Anglie
Pro zvětšení obrázku na něj klikni :-)
9. 5. 2000
Po dřívějších výletech do sousedního Německa a Rakouska se na začátku května zúčastnilo asi 40 žáků naší školy také výletu do Anglie. Odjíždělo se v pondělí 1. května ve dvě hodiny odpoledne z parkoviště u školy. Jeli jsme autobusem přes Rakousko, Německo, Belgii a Francii. Z francouzského města Calais tunelem pod kanálem La Manche do Doveru a potom do Londýna.
Cesta trvala přibližně 20 hodin a z toho cesta tunelem přibližně 30 minut. Po příjezdu do Londýna jsme jako první místo zhlédli nultý poledník v Greenwiche.
Počasí nám příliš nepřálo, ale i tak jsme si vychutnali krásný výhled na Londýn.
Jako na dlani jsme odtud měli i jednu z nejnovějších staveb, budovu milénia. Je to sportovní stadion, který na Silvestra roku 1999 otevřela sama královna Alžběta II.
Poté jsme sešli z Greenwiche podívat se na loď Cutty Sark, Která dříve rozvážela čaj a nyní slouží jako muzeum. Loď byla však tak velká, že se nám celá na fotku nevešla. Můžeme nabídnout jen její část.
U Cutty Sark jsme výtahem sjeli do podzemí a prošli jsme tunelem pod řekou Temží.
Na druhé straně nás opět vyvezl výtah a my jsme stanuli na druhém břehu Temže s výhledem na Greenwiche.
Odtud nás odvezlo jakési metro do samého srdce Londýna. Chvíli jsme jeli pod zemí, chvíli se metro měnilo v nadzemní dráhu. Z metra jsme vystoupili v bankovní části Londýna. Kratičkou zastávku jsme si udělali před budovami Anglické banky a Královské burzy.
Právě tady jsme viděli projet obrovské množství, pro Londýn typických, dvoupatrových autobusů a černých taxíků.
Z bankovní části jsme odešli směrem ke katedrále sv. Pavla. Katedrála je sídlem londýnského biskupa a duchovním centrem City (vnitřní část Londýna). Stavba byla zahájena roku 1666, trvala 35 let a je mistrovským dílem Sira Christophera Wrena. Mimo Sira Wrena je zde pochován i admirál Lord Nelson. Katedrála byla také uznána za vhodné místo pro sňatek prince Charlese a princezny Diany.
Následoval další bod návštěvy a to The Monument. Tento památník byl vystavěn v letech 1671-77 jako vzpomínka na velký požár Londýna v roce 1666. Památník je vysoký 202 stop a na ochoz jsme museli vystoupat 311 schodů. Výhled však stál za tu námahu.
Již poměrně unaveni jsme zakončili den prohlídkou pevnosti The Tower of London a přechodem řeky Temže po světoznámém mostě Tower Bridge. V Toweru jsme společně prošli klenotnicí v budově zvané Waterloo Block a výstavou zbraní ve White Tower.
Třešničkou na dortu byl již zmíněný přechod přes Tower Bridge. Štěstí se na nás usmálo a alespoň na chvilku vysvitlo sluníčko.
Původně jsme měli v plánu ještě návštěvu válečného křižníku HMS Belfast, který na řece kotví už od druhé světové války, ale hodiny letěly a my jsme museli odjet do čtvrti South Norwood, ve které jsme měli být ubytováni. Zastavili jsme na parkovišti u sportovní arény a postupně si pro nás přijížděli rodiny, kde jsme měli následující tři noci přespávat.
Ve středu jsme kolem 10. hodiny dopoledne opustili Londýn a náš autobus ujížděl k přístavu Portsmouth. Cílem této návštěvy byla prohlídka tří lodí. HMS Warrior, HMS Victory, HMS Mary Rose. Jako první jsme zhlédli první ocelovou loď, válečnou loď HMS Warrior.
Prošli jsme se nejen po její palubě, ale dostali jsme se i do podpalubí, kluky zaujala děla a jiné zbraně, děvčatům se líbily pokoje, které vypadaly, jakoby byly pro někoho připravené a paní učitelky se specializovaly na problematiku přesnosti řízení kormidlem. Někteří se setkali i s pravým mořským vlkem.
Potom jsme si prohlédli loď admirála Nelsona, HMS Victory. Opět jsme si prohlédli palubu i podpalubí, viděli jsme pokoj admirála Nelsona i místnost, kde údajně zemřel. Loď měla velmi nízké stropy, takže většina z nás byla toho dne dost praštená.
Dál jsme viděli loď HMS Mary Rose, nejoblíbenější loď Jindřicha VIII. Tahle loď prý ztroskotala hned na své první plavbě, byla vylovena a nyní je možno vidět její vrak v muzeu. Prošli jsme ještě muzeum věcí vylovených společně s lodí a odjeli jsme z Portsmouth zpátky do Londýna, kde jsme se rozešli do svých rodin.
Ve čtvrtek jsme měli namířeno do univerzitního města Cambridge.
Tam jsme prošli jednotlivá nádvoří Christ's College, která byla založena roku 1515. Tato college byla jediná, kde se neplatil vstup a tudíž i jediná, kterou jsme si prohlédli i zevnitř. Jediné, co nás utěšovalo, bylo to, že všechny college jsou si hodně podobné. Městečkem Cambridge protéká řeka Cam, na které si zdejší studenti mohou přivydělat nějaké peníze.
Provážejí turisty městem na lodích podobajících se gondolám. Potom jsme viděli Round Church, co je kostel postavený v románském slohu v roce 1130. Pak jsem prošli město a postupně zhlédli mnoho dalších colleges. St. John's College, ta byla založena roku 1508 a učení na ní je prý nejobtížnější, Trinity College, která patří mezi největší a na jejímž nádvoří roste jabloň, pod kterou prý seděl Isaak Newton, když, jak řekla naše průvodkyně, přišel na svůj "zákon gravidity". Trinity College byla založena roku 1546. Dále jsme viděli King's College. Ta je největší a nejprestižnější. Možná tu bude studovat i princ William. Vedle King's College stojí Senate House, budova, kde se skládají zkoušky. Poslední college, kterou jsme navštívili, byla Queens College.
ST JOHN'S - DOWNING - TRINITY - EMMANUEL - KING'S - NEWNHAM COLLEGEK této college patří most, jehož stavba musela být dokonale propočítána. Most není totiž ničím připevněn.
Odpoledne nás paní průvodkyně zavedla do nákupního střediska v Cambridge. Byla to dlouhá ulice plná obchodů a my nakupovali a nakupovali... U autobusu si pak někteří méně vyčerpaní jedinci zahráli fotbálek jak jinak než s čerstvě koupeným míčem.
Poslední den v Anglii jsme strávili opět v Londýně. Z autobusu jsme vystoupili na mostě Westminster Bridge odkud jsme si prohlédli Big Ben, Budovy Parlamentu
a na druhém břehu Temže Londýnské oko (největší ruské kolo na světě, měří 135 metrů a různé jeho části jsou vyrobeny v různých zemích, práce České republiky je středová osa).
Potom jsme si prohlédli Westminsterské opatství,
odtud jsme šli k Buckinghamskému paláci, sídlu královny.
Prošli jsme St. James's Park, nahlédli do Downing Street a chvátali jsme, abychom stihli střídání stráží jízdní gardy, to jsou vojáci na koních, kteří se střídají na stráži každé 2 hodiny.
Odtud jsme šli na Trafalgarské náměstí, postavené na počest bitvy u Trafalgaru roku 1805.
Uprostřed tohoto náměstí se tyčí sloup vystavěný v klasickém slohu a na jeho vrcholu ve výšce 48 metrů je umístěna socha admirála Nelsona. Památník je střežen čtyřmi lvy. Ti byli podle návrhu Sira Edwina Landseera uliti roku 1867 z francouzských kanónů ukořistěných v námořních bitvách.
Dalším bodem naší prohlídky bylo náměstí Piccadilly se soškou Erose, anděla křesťanské lásky.
Náměstí vzniklo v roce 1819 a hliníková socha Erose byla zhotovena v letech 1892-93 na památku viktoriánského filantropa, hraběte ze Shaftesbury. Skutečné jméno sochy je proto Shaftesbury Memorial. Poté jsme dvoupatrovým autobusem, zvaným Doubledecker, odjeli k muzeu Madame Tussaud's. Teprve tam začínala všechna legrace. Jedná se totiž o muzeum voskových figurin a je zde možné vyfotit se se svým idolem. Můžete tu najít podobizny královské rodiny, hvězd populární hudby, básníků, skladatelů, herců, postav z dějin, v sále hororů uvidíte velice realistického kata při práci a vůbec tady na návštěvníky čeká spousta překvapení.
Nedaleko odtud je socha Sherlocka Holmese a viděli jsme i nejvyšší budovu Londýna, Kenery Word. Před muzeem už na nás čekal autobus, kterým jsme kolem 15. hodiny opustili The City of London.
Do České republiky jsme jeli stejnou cestou jako v pondělí do Anglie. V sobotu 6.5. jsme v kolem půl čtvrté odpoledne dorazili do Českého Krumlova k naší škole, kde na nás už čekali rodiče.
Lucie Muková, tř. 8.C
Lída Křížová
