Školní rok s volejbalem
23. 6. 2000
Naše družstvo se skládá z mnoha hráček, 4 hlavní hráčky z 8.C jsou Klára Grabcová, Dana Klabouchová, Eva Kalkušová a Lucie Černá. Dále jsou tam hráčky ze 7.tříd, ze 7.B to jsou: Lenka Grycová, Veronika Machová, Petra Dušáková, Iveta Závodská, Pavlína Svojšová, Zuzana Horváthová a Vlaďka Podaná. Ze 7.C Klára Vašková, Pavlína Svobodová, Veronika Marková, Markéta Kotková, Romana Bédiová a Darina Růžičková.
Základní sestavu ale netvoří všechny tyto dívky, tvoří jí jenom ty hodně dobré. Na vícedenní turnaje jezdilo 12 dívek a ty jsou: Klára G., Dana, Eva, Lucie, Lenka, Klára V., Pavlína Svobodová, Petra, Markéta, Veronika, Romana a Vlaďka. A tyto dívky jezdily pouze na jeden zápas, který byl poblíž našeho kraje: Eva, Klára G., Lucie, Pavlína Svob., Lenka, Klára V., Verča a Romana. A samozřejmě nikde nechyběli trenéři Jana Beerová, Jan Vopat a Jan Vobr.
Před pár týdny jsme se zúčastnily turnaje v Dobřichovicích nedaleko Prahy. Nikdo si nedával moc velké naděje. Všichni jsme si mysleli, že se neumístíme. Ale nakonec jsme skončily první ! Porazily jsme: Pedák, Rokycany, Strabag, Slávii a Dobřichovice. S jedním družstvem z Plzně jsme prohrály, protože paní trenérka chtěla dát možnost i těm dívkám, které si moc nezahrály. Tohle byl pro nás nejlepší turnaj, protože jsme se dobře umístily a stala se z nás dobrá parta.
Zítra, 24.6.2000, se koná poslední turnaj Povltavského poháru, který jsme hrály skoro každý týden od začátku školního roku.
Tréninky s paní trenérkou Beerovou se nám docela zamlouvaly až na dny, kdy měla špatnou náladu. Také jsme při trénincích zažily spoustu legrace a blíže jsme se seznámily s naším budoucím družstvem. Na podzim a v zimě jsme trénovaly v tělocvičně a v březnu jsme začaly trénovat venku, kde to bylo trochu těžší, protože nám do očí svítilo sluníčko a míč si lítal kam chtěl. Ale stejně se nám to líbilo.
Každou středu ráno v 7 hodin jsme měly fyzičky (posilování) s panem učitelem Vopatem. Tyto ranní tréninky se nám moc nelíbily, protože jsme musely moc brzo vstávat a tak nás tam bylo většinou hodně málo, všichni raději spali. Ale také se nám moc nechtělo, protože nás pan učitel vždy překvapil něčím těžkým. Fyzičky byly vždy v tělocvičně, kde nám pan učitel mohl dávat pořádně do těla. A proto jsme se rozhodly ho překvapit, a tak jsme přišly na poslední trénink v pyžamech. Vzaly jsme si žíněnky a lehly si na ně. Víc vidíte na fotkách.Klára Vašková a Pavlína Svobodová, tř.7.C