Během
posledního půlroku jsme provedli hloubkový průzkum na českých školách týkající
se vybavenosti, vzdělávání a využívání Internetu. Na tento průzkum odpovědělo
celkem 797 škol, což je více než 10% ze všech základních a středních škol v
České republice. Výsledky zkoumání byly zpracovány do grafů, k některým zde
přikládáme komentáře.
Z
prvního grafu je vidět celkový poměr ZŠ/SŠ ze všech respondentů. Základní školy
převažují, jejich absolutní počet je také vyšší než počet škol středních.
Na
tuto otázku se zpočátku projektu objevovala až v 90% odpovědí cena, postupem
času a po bližším seznámení s touto problematikou se faktor ceny dostal až pod
hranici 60%. Podle respondentů nemusí být rozhodujícím kritériem cena, ale
stanovení jasných cílů ve školství. Pokud si ředitel některé školy určí
Internet jako prioritu, je schopen najít cestu k ekonomicky výhodnému a zároveň
kvalitnímu připojení. Pokud by zde šlo pouze o cenu, nebyla by dnes
pravděpodobně připojena ani jedna škola.
Tento
graf zobrazuje dva možné stavy: buď škola není připojena (33%) nebo je
připojena a uvádí jakou rychlostí. Je zřejmé, že převažuje typ připojení pomocí
modemu a vytáčené linky při nižších rychlostech. V součtu pouze 10% škol uvedlo
takový druh a kvalitu připojení, které lze úspěšně využívat při výuce. Je
zajímavé, že 12% škol uvádí, že mají Internet, ale nejsou schopni určit
rychlost ani druh připojení.
Do
součtu byli zahrnuti pouze ti poskytovatelé, kteří připojili více než 10 škol.
ŠÚ – připojení přes školský úřad.
Zde
pouhých 41% škol odpovědělo ano, V této odpovědi jsou obsaženy i ty školy,
které vyučují Internet pouze v teoretické rovině, tedy bez připojení a bez
možnosti si získané znalosti prakticky vyzkoušet. 8% škol se k otázce
nedokázalo vyjádřit, což je nepříjemně vysoký počet.
Je
potěšující skutečností, že téměř 50% škol má pro výuku určeno více než 10
počítačů, jedná se ovšem převážně o počítače několik let staré, nejčastěji s
procesorem Pentium. Stav vybavenosti škol stále není uspokojivý.
Opět
nás překvapil vysoký počet odpovědí ne nebo nevyplněno, celkem 42% škol tedy
nepoužívá Internet ani e-mail pro správu školy ani pro komunikaci se školskými
úřady. Pokud jsou tedy připojeny, tak pouze pro připojení samotné, které není
efektivně využito.
Do
grafu jsou zahrnuty pouze školy, které označily variantu, že mají připojení do
Internetu – z tohoto celku je pak 66% škol, které mají pouze jednu e-mailovou
schránku pro potřeby celé školy, pouze na 10% škol mají vlastní e-mail jak
učitelé, tak žáci.
Názorem
63% oslovených je fakt, že nevidí žádné negativní vlivy Internetu. V praxi
velmi záleží na přístupu, s jakým jsou informace z Internetu předkládány, tedy
jakou cestu žákům ukážeme. Dáme-li jim dostatek zajímavých podnětů, nebudou mít
potřebu vyhledávat stránky s diskutabilním obsahem.
34%
odpovídá ano, angličtina tedy není až tak zažitým jazykem, a pro Internet je
základním komunikačním prostředkem. Počet 37% - nevyplněno zahrnuje ty školy,
které uvedly, že nemají Internet určený pro žáky, nebo jej nemají vůbec.
15%
škol by mělo zájem napomoci rozvoji Internetu, přestože podmínky pro regionální
centra jsou relativně tvrdé: 8 počítačů permanentně připojených do Internetu
rychlostí minimálně 64 kbps k dispozici každý všední den.
Celkem
78% škol odpovědělo kladně, což svědčí o naprostém úspěchu projektu, když
takovýto počet škol má zájem o jednoznačně koncipované a jasné semináře. Velký
zájem však na druhé straně znamená nedostatek znalostí a zkušeností s
Internetem ze strany vyučujících, kteří by chtěli využít semináře nejen k
seznámení s Internetem, ale také pro pozdější výuku.