Skalní sutě se nacházejí v různých stadiích zazemňování a podle toho se liší i jejich vegetační kryt. Nejvýznamnějším typem vegetace jsou reliktní bory a březiny na částečně zazemněných sutích. Jsou to řídké porosty pokroucených borovic (Pinus sylvestris) a bříz (Betula pendula, Betula carpatica) s chudým podrostem nenáročných acidofilních druhů (vřes, borůvka, brusinka) a s charakteristickým mechovým a lišejníkovým patrem.

Balvanité nezazemněné sutě (kamenná moře) na Čertově stěně a na jihovýchodním svahu Luče nemají vytvořené stromové ani bylinné patro a jejich vegetačním pokryvem jsou pouze reliktní mechová a lišejníková společenstva, tvořená specifickými druhy, přizpůsobenými extrémním podmínkám těchto stanovišť.

Na místech s hlubším půdním profilem jsou zachovány zbytky přirozeného smíšeného lesa s bukem a jedlí (květnaté bučiny a svahové jedliny), na většině plochy jsou však nahrazeny jehličnatými lesními kulturami.

V rezervaci roste relativně hojně vřesovec pleťový (Erica herbacea), charakteristický druh borů v územích s oceanickým typem klimatu. Botanicky významný je reliktní výskyt dubu zimního ve fragmentech skalních doubrav v nadmořské výšce přes 800 m na jihovýchodním hřbetu Luče, a ekologicky pozoruhodný výskyt vlochyně obecné (Vaccinium uliginosum) na úpatí Čertovy stěny.

Velmi cenným fenoménem jsou reliktní společenstva bezobratlých živočichů epigeionu (povrchu a nejsvrchnějších vrstev půdy) a sutí. Nejvýznamnější druhy, vázané na mezo a mikroklimaticky zcela specifická stanoviště holých i zalesněných sutí, nalézáme ve skupině brouků a pavouků.

Obratlovci jsou v rezervaci zastoupeni 14 druhy savců, 43 druhy ptáků, 2 druhy obojživelníků a 3 druhy plazů. Většina zjištěných živočichů jsou druhy s nepříliš vyhraněnými nároky na stanoviště, typické pro současné kulturní jehličnaté lesy. Výjimku tvoří několik druhů ptáků a plazů preferujících otevřené plochy sutí (rehek zahradní - Phoenicurus phoenicurus, rehek domácí - Phoenicurus ochruros, ještěrka živorodá - Lacerta vivipara, užovka hladká - Coronella austriaca). Z dalších významnějších druhů ptáků se zde vyskytuje holub doupňák (Columba palumbus) a datel černý (Dryocopus martius).

Rezervace je pro návštěvníky přístupná od parkoviště na silnici Loučovice - Vyšší Brod, odkud vede stezka až na vrchol skalní hradby Čertovy stěny. Vstup dále na kamenné moře je však z hlediska ochrany přírody zcela nežádoucí. Kromě toho procházejí chráněným územím dvě turistické stezky.

Legendy a vyprávění :
Ďáblovi vadila stavba kláštera ve Vyšším Brodě, chtěl proto vytvořit v rokli hráz, která by zadržela vodu a klášter zaplavila. Nečisté síly svrhovaly obrovské balvany do řečiště Vltavy, ovšem práce měla být hotova než kohout třikrát zakokrhá. Pekelný kníže se zlými mocnostmi byli ale neúspěšní; po třetím zakokrhání černého kohouta ďáblova moc skončila. Na věži kláštera zazvonil zvon a čert musel pustit balvan, na kterém je dodnes znát otisk jeho pekelného pařátu.

Velikému balvanu nad řekou se říká ďáblova kazatelna a strmé skále, plné kamenů pod ní Čertova stěna. Tato skála se za dávných dob nazývala Strašidelník. Podle dřívějších pověstí to bylo posvátné místo, kde staří Slované uctívali boha dobra Svatoroha. Křesťanství prý použilo staré báje k vytvoření nové legendy, v níž zlo představoval čert a dobro klášter ve Vyšším Brodě.