Autor: Linda Bobrová, 11. 6. 2024, 19:43
Dne 28. 5. jsme byli svázáni, naloženi do dodávky a odvezeni na Zátoň. Ne, děláme si srandu, přátelé, takhle to doopravdy nebylo, i když očima žáků to tak mohlo působit. Naše dojmy byly všelijaké. A co teď? Náším prvním týmovým úkolem bylo najít klíč od chaty. Byl to hardcore. Klíč byl schovaný v trubce, ve které byly díry a my do ní měli lít vodu. Nemožné, že? Ale vodníci zvládnou všechno, nebo alespoň tak jsme vypadali. Dalším úkol bylo rozdělit se na dva rovnocenné týmy, první se jmenoval “Ponožky generála Michala” a druhý byl “Smíchov”. A teď teprve sranda začíná. Ukázalo se, že skupina “Ponožky generála Michala” byla trochu více sportovněji založenější než “Smíchov”.
Při večerním čekání na večeři nás u ohně doprovázela kytara a spousta zpěvu. Poslední aktivita večera rozhodla o vítězi. Vyhráli “Ponožky generála Michala”. Jupí! A teď nastává noc. Přátelé, nebudeme si nic nalhávat, ale asi všichni víme, že na Zátoni se nespalo... A taky se to druhý den projevilo. Dali jsme všechno do našich hereckých výkonů a předstírali, že máme naspané alespoň 3 hodiny, ale moc to nevyšlo. Někteří jedinci si dokonce dali šlofíka i po dopoledních aktivitách.
Před obědem nás navštívila naše milovaná nejlepší bývalá třídní paní učitelka Eva Klimešová se svojí dcerou Eliškou. Při dalším programu jsme zjišťovali, jaký je náš temperament. Blížil se čas odjezdu a my jsme na naši palmu nalepovali ovoce se středními školami, o kterých přemýšlíme do budoucna.
Takže, hoši, to byl náš trip, na který nikdy nezapomeneme. Děkujeme moc všem dospělým a deváťákům, kteří tam s námi vydrželi a měli trpělivost.
S pozdravem Ami, Terka a Ellen z 8.A