Ústav pro
Zátoň třídy 8.B
7. 6. 2006, 10:25
Ve čtvrtek 4.5. se sešla celá naše milá třídička 8.B na Zátoni.
Všichni jsme se těšili na nádherné tři dny. A jaké jsou kratičké
postřehy některých z nás?
Když bych měla hodnotit tuto akci, dala bych známku jedna. Moc mi
pomohlo mít tam obálku se svým jménem do které se vhazovaly vzkazy
od druhých a myslím, že nejsem sama. Pomocí obálky jsem vyřešila
vztahy, které nebyly zrovna hezké a které mě celé tři roky trápily
a zdržovaly. Pomohlo mi to hlavně proto, že bych se tohle asi ve
škole v normálním prostředí nikdy neopovážila a nedokázala řešit.
Róza Velková
Nejlepší byl Filip. Je to fakt hustej týpek. Už v 16 letech se
vydal na cesty stopem. Mohl bych ho poslouchat celé hodiny, fakt
bomba.
Martin Vacek
Psycholožka Petra nám rozdala test o povolání. Vyšlo mi sociální
pracovnice, o tom jsem už dávno přemýšlela. Zátoň se učitelům
povedla, vážně jsem si to užila i zasmála.
Monika Vysekalová
Líbilo se nám, že jsme měli ráno k snídani buchty od maminek a že
nám bývalí deváťáci poradili, jak se připravovat na zkoušky na
střední školy.
Filip Závitkovský
Hry byly docela dobrý, nejlepší byla pavučina a kulička. Nejhorší
asi chodit po slepu v tom lese. Ještě k těm hrám, mrzlo mě, že jsme
se dokázali kvůli takové hlouposti pohádat.
Tereza Kalousová
Nakonec nám naše třídní, hodná paní učitelka dala na památku
kamínky pro štěstí. Koupila je v Českých Budějovicích v prodejně,
která se jmenuje Prior. Já mám indický achát. Za chvilku přijeli
rodiče a my mířili z klidu Zátoně do reality školy.
Zbyněk Lukáš
Už je tady konec. Všichni se těšili domů do svých postýlek, ale
zároveň by na Zátoni ještě každý rád zůstal. "Je to tu moc krásné,"
pronesla jsem. Pan učitel Pilař se zasnil a odpověděl mi větou,
která se mi moc líbila: "Je to dlouhé akorát, protože by pak Honzík
(syn pana učitele) nevěděl, kdo je jeho táta."
Iveta Weisová
Na Zátoni to bylo dost dobrý. Naučil jsem se zase nějaké nové věci,
poznal jsem víc kamarády. Nejvíc mě bavila hra na lyžích, tu jsem
prožíval snad nejvíc, strašně jsem křičel. Pak jsem se musel
učitelům omluvit, že jsem byl sprostý. Moc se mi tam líbilo.
Michal Koclíř
Soutěže nás měly naučit spolupracovat jako tým. Odehráli jsme pár
soutěží, abychom se uměli rozhodnout a věřit si navzájem. Po ohni
jsme si pustili písničky a pak zamířili do postele. My jsme spát
nešli. Celou noc jsme si povídali o různých věcech. Škoda, že Zbyňa
neměl žádnou historku o mrtvolách. Asi tak ve 3:30 jsme vzbudili
pana Vopata a ten nám dal.
Lukáš Musil
Před večerním táborákem každý ještě slupnul nějaký ten pamlsek.
Kruh potom trval ještě pár desítek minut a znudění jedinci začali
projevovat svou mrzutost. Nyní zde stanulo velké rozhodnutí,
uskuteční se tábor nebo ne? Okamžitá reakce odevšad - ano, jasně,
jup. Bylo rozhodnuto. Následoval volný čas. Hoši, poslouchající
takříkajíc dobrou muziku, vybrali své nástroje a už to jelo.
Druhý den jsme odjížděli domů a věřte pane učiteli, na ten výraz
úlevy ve vašich očích nikdy nezapomenu.
Čeněk Kápar
Bylo to moc fajn, i to umývání nádobí. Mohla jsem napsat všem různé
potřeby do obálek. Taky bylo fajn, že kluci udělali oheň bez naší
pomoci, tak to má být.
Pavlína Káparová
Fotogalerie
